Šneur Zalman z Ljady

Šneur Zalman z Ljady (hebr./jidiš שניאור זלמן‎; 15. září 1745 – 15. prosince 1812)^[1] byl ortodoxní rabín, zakladatel chasidského hnutí Chabad.

Šne'ur Zalman z Ljady
Narození	15. září 1745 (18. elulu 5505) Ljozna
Úmrtí	15. prosince 1812 (ve věku 67 let) (dle juliánského kalendáře) Peny
Povolání	filozof, rabín, hudební skladatel a posek
Denominace	judaismus
Dynastie	Schneersohnovi
Vzdělání	Dov Ber z Meziřiče a Menachem Mendl z Vitebsku
Významná díla	Niggun of Four Stanzas Tanja Šulchan aruch ha-Rav Tora or, Likutej Tora Sidur im Dach … více na Wikidatech
Otec	Baruch Posner
Manželka	Rebbetzin Shternaová
Děti	Dov Ber Šne'uri Moše Schneersohn Dvora Lea Altshulerová Chajim Avraham Šne'uri
Příbuzní	Jehuda Löw Šne'uri Minovič
Pohřben	Haďač
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl potomkem pražského rabiho Löwa (zemřel 1609) v přímé linii.^[2]

Život

Šneur Zalman se narodil v Ljozně v dnešním Bělorusku. Do 12 let studoval v městečku Lubavič v dnešní Smolenské oblasti Ruska. V 15 letech se oženil se Sternou Segalovou, pocházející z bohaté rodiny ve Vitebsku.

V roce 1764 se stal se žákem Velkého Magida Dov Bera z Meziřiče. O tři roky později byl ve věku 22 let jmenován magidem Ljozny, kterým zůstal až do roku 1801.

Po smrti Ga'ona z Vilna v roce 1797 byli chasidé obviněni komunitou z Vilna z podvratných aktivit, z podpory Osmanské říše. Následujícího roku tak byl Šneur Zalman kvůli podezření z velezrady odvezen do Petrohradu a po 53 dní vězněn v Petropavlovské pevnosti. Poté byl propuštěn na rozkaz cara Pavla I.

V roce 1800 byl opět odvezen do Petrohradu a po několik týdnů vězněn. Pak sice vyšel z vězení, ale po dalších několik týdnů nesměl odcestovat z města. Plnou svobodu dostal po nástupu nového cara Alexandra I. Poté se na základě pozvání šlechtice Stanisława Lubomirského odstěhoval do obce Ljady ve Vitebské oblasti, ležící na hranici mezi Ruskem a Běloruskem. Tam se jeho hnutí velice rozrostlo a s obcí Ljady je tak dodnes spojován.

V roce 1812 se rozhodl prchnout před Napoleonovými vojsky, směřoval do ukrajinské Poltavy. Po cestě však zemřel v malé vsi Pena v ruské Kurské oblasti. Bylo mu 67 let, pohřben je v ukrajinském městě Haďač.^{[pozn. 1]}

Dílo

Titulní strana Siddur im DACh

Tanja

základní dílo filozofie hnutí Chabad Lubavič;

Šulchan aruch ha-Rav

halachický kodex navazující na Šulchan aruch Josefa Karo zohledňující pozdější komentáře, požívá značnou autoritu v chasidských komunitách;

Tora or, Likutej Tora

komentáře k Tóře;

Sidur im DACh

kniha modliteb s komentáři.

Poznámky

1. Pena je od Haďače vzdálena asi 240 km.