Štípa

část města Zlína From Wikipedia, the free encyclopedia

Štípamap
Remove ads
Tento článek je o místní části Zlína a tamějším mariánském poutním místě. O vrcholu (707 m n. m.) nad Malou Bystřicí pojednává článek Štípa (kopec).

Štípa (moravsky Ščípa) je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 7 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Na západě sousedí k. ú. Štípa s k. ú. Kostelec, na jihu s k. ú. Zlín, na východě s k. ú. Hvozdná a Velíková a na severu s k. ú. Lukov. Štípa je tvořena starší Hrubou Štípou (s Horním a Dolním koncem a Výpustou).[3]

Stručná fakta Lokalita, Charakter ...

Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.

Remove ads

Název

Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati – "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Šach, Myslík, Moravec, a Šišmu).[4]

Přírodní poměry

Štípou protéká Štípský potok, který je levostranným přítokem Fryštáckého potoka, jenž se vlévá do řeky Dřevnice. Zhruba čtvrtinová část území je zalesněná a prochází jím mimo jiné Cyrilometodějská stezka, Via Czechia - centrální. V katastru se také nachází zejména 2 vodní plochy, z nichž jedné se lokálně říká Štěpánka.

Severní částí katastrálního území protéká také Lukovský potok.

Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–360 m. Nejvyšším pojmenovaným bodem území je vrchol Úlehle ve výšce 352,5 m n. m.[5]

Remove ads

Doprava

Štípou prochází silnice:

Tato místní část je také v obslužnosti městské hromadné dopravy DSZO.

Nachází se zde také neveřejné Letiště Zlín Štípa (LKSTIP) na uměle upravené plošině bývalé zemědělské práškařské plochy 0,5 km jižně od silnice Štípa - Velíková.[6]

Obyvatelstvo

Další informace Rok, Počet obyvatel ...

Historie

Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v Tuřanech a v Žarošicích.[8] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516.[9]

Remove ads

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlíně#Štípa.

Poutní kostel

Thumb
Mariánský poutní kostel

Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.

Klášter

Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[10] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970–1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[11]

Větrný mlýn

Podrobnější informace naleznete v článku Větrný mlýn (Štípa).
Thumb
Větrný mlýn u Štípy


U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[12]

V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[13]





Remove ads

Kultura, vzdělávání, sportovní vyžití, volný čas, spolky a organizace, místní zvyky

  • 14. základní škola ve Štípě (odkaz na internetové stránky)
  • mateřská škola
  • turistický oddíl - TJ Sokol - oddíl turistiky
  • pobočka Knihovny Františka Bartoše (odkaz na internetové stránky)
  • TJ Sokol (cvičení)
  • FK Štípa (fotbalové hřiště) - pořádání turnajů, zábav, dětského dne, aj.  i ve spolupráci s ostatními občanskými sdruženími
  • Český červený kříž - pořádání zábav, přednášek
  • Český svaz včelařů - pořádání výstav, prodej medu, aj.
  • Český svaz žen - pořádání zájezdů, výstav ručních prací, vzdělávacích akcí
  • Sarkandr - sdružuje katolickou mládež
  • Český svaz zahrádkářů - pořádá výstavy
  • Český myslivecký svaz - myslivecká společnost Ostřice
  • Klub seniorů - pořádání zájezdů, přednášek, rekreací
  • Sbor dobrovolných hasičů (pořádání cvičení, soutěží, sběru železného šrotu)
  • Centrum pro rodinu Vizovice o.s., pobočka Štípa (kurz efektivního rodičovství, přednášky o manželství a rodičovství pro rodiče, manžele i děti také na školách)
  • dětský koutek u ZŠ
  • dva dětské koutky (na Staré cestě)
  • každoročně 1. týden v září se pořádá tradiční mariánská pouť (odkaz na internetové stránky)[3]
  • pobočka ZUŠ Morava (odkaz na internetové stránky)
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads