Štěpánovice (Klatovy)

Štěpánovice jsou vesnice, část města Klatovy ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se asi 3,5 km na sever od Klatov. Prochází zde silnice I/27. Štěpánovice leží v katastrálním území Štěpánovice u Klatov o rozloze 4,02 km².^[3]

Štěpánovice
Pohled na obec od hasičské zbrojnice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Klatovy
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′43″ s. š., 13°17′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	330 (2021)[1]
Katastrální území	Štěpánovice u Klatov (4,02 km²)
PSČ	339 01
Počet domů	123 (2021)[2]
Štěpánovice
Další údaje
Kód části obce	167665
Kód k. ú.	767662
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352,^[4] kdy je už stál zdejší zdejší kostel. První známý majitel vsi u něj roku 1367 zřídil kaplanství.^[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	249	265	258	319	329	333	367	268	265	223	233	225	221	265	330
Počet domů	31	33	34	34	37	39	61	64	59	59	67	79	84	99	123

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1975 Štěpánovice byly samostatnou obcí v okrese Klatovy. Od 1. července 1975 do 29. dubna 1976 byly částí obce Točník v okrese Klatovy. Od 30. dubna 1976 jsou částí města Klatovy ve stejnojmenném okrese. V letech 1850–1920 k obci patřily Vícenice.^[8]

Pamětihodnosti

• Na západním okraji vesnice se dochovala budova paláce štěpánovické tvrze. Tvrz byla založena ve čtrnáctém století a jako panské sídlo sloužila do počátku šestnáctého století. Později byla využívána k hospodářským účelům a roku 1730 přestavěna na sýpku.^[4]
• Kostel svatého Michala je doložen od 14. století, koncem 16. století drobné úpravy a kruchta, 1737 přistavěna věž. Obdélná loď s rovným stropem a užším presbytářem, při západním průčelí věž. Zařízení raně barokní.^[9]
• Usedlost čp. 14
• Pod vrcholovou skalkou na vrchu Smrčí se nachází pohřebiště mohylových kultur z doby bronzové. Většina mohyl byla rozkopána, ale patrné jsou jejich hlinité a kamenité násypy.^[10]

Osobnosti

Narodil se tu Karel Holý (1865–1948), zemědělský pedagog a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.^[11]