Švédská invaze do Polska

Švédská invaze do Polska (polsky Potop szwedzki, dosl. Švédská povodeň či Švédská krvavá potopa apod., litevsky Švedų tvanas) je označení několika invazí armád sousedních mocností na území Polsko-litevské unie ve druhé polovině 17. století.

Švédská invaze do Polska
konflikt: Severní válka
Invaze Švédska, Ruska, Braniborska a Chmelnického kozáků do Rzeczpospolity. Do konce roku 1655 bylo téměř celé území Polsko-litevské unie okupováno Švédy a ruskými jednotkami.
Trvání	1648–1667
Místo	Polsko-litevská unie
Výsledek	bezvýsledné úpadek Polsko-litevské unie vznik Kozáckého hetmanátu pod ochranou Ruska povýšení Ruského carství na impérium
Změny území	Status quo ante bellum
Strany
Švédská říše Švédská říše Ruské carství Ruské carství (1654–1656, 1658–1667) Braniborsko (1656–1657) Kozácký hetmanát Kozácký hetmanát Sedmihradsko (1656–1667) Moldávie Valašsko Litva Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie Ruské carství Ruské carství (1656–1658) Krymský chanát Krymský chanát Rakousko Braniborsko (1657–1667) Dánsko-Norsko Dánsko-Norsko Nizozemsko
Velitelé
Karel X. Gustav Fridrich Vilém Bohdan Chmelnický Jiří II. Rákóczi Alexej Michajlovič Constantin Șerban Gheorghe Ștefan Jan II. Kazimír Vasa Stefan Czarniecki Stanisław Potocki
Síla
191 000 69 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení pojmu

Pojem částečně zahrnuje rusko-polskou válku letech 1654 až 1667, ale především souběžně probíhající polsko-švédskou válku mezi lety 1655 a 1660, zvanou druhá severská válka.

V tomto období bylo Polsko-litevské království vystaveno četnými invazím nepřátelských armád. Bitvy a následná rabování i devastace rozsáhlých oblastí a měst během této „krvavé potopy“ měly pro Polsko-Litevsko ničivý dopad, stejně jako třicetiletá válka pro Svatou římskou říši.

V užším smyslu se výraz Potop týká pouze invaze Švédů a jejich spojenců v polsko-švédské válce v letech 1655 až 1660.^[1] Poláci, méně často pak Litevci, tuto epizodu svých dějin označují za „švédskou povodeň“ (polsky Potop szwedzki a litevsky Švedų tvanas).

Název byl obzvláště zpopularizován díky stejnojmennému románu nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze, který se odehrává v letech 1655 až 1656 a je druhou částí jeho „Polské trilogie“. ^[2]

Filmová adaptace Jerzyho Hoffmana z roku 1974 (s Danielem Olbrychskim v jedné z hlavních rolí) je považována za jednu z nejlepších polských literárních adaptací. Film získal hlavní cenu na prvním polském filmovém festivalu v Gdaňsku. ^[3]