Željeznice Federacije Bosne i Hercegovine
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Željeznice Federacije Bosne i Hercegovine d.o.o., VKM ŽFBH,[1] je unitární železnice, která provozuje železniční infrastrukturu a osobní i nákladní dopravu v Bosně a Hercegovině.[2]
Remove ads
Historie
V roce 1992 došlo k vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny a na území nově vzniklého státu se nástupcem Jugoslávských železnic (JŽ) staly k 3. červnu 1992 Željeznice Bosne i Hercegovine (ŽBH). Nový stát vznikl na základě referenda, které bylo bojkotováno bosenskými Srby, kteří na území Bosny a Hercegoviny vyhlásili vlastní entitu Republika srbská, ve které byla zřízena vlastní železniční společnost Željeznice Srpske Republike BiH (ŽSR BiH).[3] V roce 1993 pak vznikla v chorvatských enklávách ještě společnost Željeznice Hrvatske zajezdnice Herceg Bosna (ŽHZ HB) se sídlem v Mostaru. Ta byla později přejmenována na Željeznice Herceg Bosna (ŽHB).[3][4]
V roce 2001 byl Parlamentem Federace Bosny a Hercegoviny schválen zákon, na jehož základě došlo ke sloučení „chorvatské“ ŽHB a „bosenské“ ŽBH do jedné společnosti Željeznice Federacije Bosne i Hercegovine (zkratka ŽFBH nebo ŽFBiH).[4][5]
3. a 4. října 2024 postihla velkou část Bosny a Hercegoviny povodeň, která rovněž významně postihla infrastrukturu ŽFBH. Zcela byl zničen 17kilometrový úsek Ostrožac - Grabovica, čímž bylo mj. přerušeno velmi důležité spojení do chorvatského přístavu Ploče.[6] Trať byla obnovena díky turecké stavební společnosti Cengiz İnşaat Sanayi ve Ticaret, která na své náklady zhotovila projekt a provedla i stavební práce, které probíhaly od 10. prosince 2024 do 23. ledna 2025. Trať byla obnovena k 30. lednu 2025 nejdříve pro nákladní dopravu, od 10. února 2025 i pro osobní dopravu. Téměř čtyřměsíční přerušení dopravy však způsobilo ŽFBH značné ztráty.[7]
Remove ads
Údaje o společnosti
Teritoriálně je společnost rozdělena na pět oblastí se sídly ve městech Sarajevo, Mostar, Zenica, Tuzla a Bihać.[8] Na konci roku 2023 měla společnost 2611 zaměstnanců, přitom ještě v roce 2016 zaměstnávala 3724 pracovníků.[9]
Infrastruktura
ŽFBH provozují železniční síť o celkové délce 608,495 km, z toho 68,453 km tratí je dvoukolejných, zbývajících 540,042 km je jednokolejných. Na tratích společnosti se nachází 267 mostů a viaduktů a 163 tunelů.[10]
Nákladní doprava
Při svém vzniku v roce 2021 společnost v nákladní dopravě přepravila 3,8 mil. tun zboží, přepravní výkon činil 165 mil. čtkm. V dalších letech objem přepravovaného zboží postupně rostl, v letech 2010 až 2015 společnost ročně přepravovala kolem 8 až 9 mil. tun zboží, přepravní výkon se pohyboval kolem 1 miliardy čtkm ročně.[11] V roce 2023 ŽFBH přepravily 7, mil. tun zboží, přepravní výkon činil 0,9 mld. čtkm.[9]
Mezi hlavní zákazníky patří elektrárenská společnost Elektroprivreda BiH, železárny ArcelorMittal Zenica, koksovna Koksara Lukavac a hnědouhelné doly Rudnik mrkog uglja Kakanj.[12]
Společnost disponuje parkem krytých, vysokostěných, samovýsypných, plošinových a kotlových vozů, rovněž vlastní vozy pro přepravu osobních automobilů a vozy pro přepravy práškových hmot.[13]
Osobní doprava
V roce 2023 ŽFBH přepravily v osobní dopravě 359 414 cestujících a dosáhly přepravního výkonu 29,4 mil. osobokilometrů.[9] V jízdním řádu 2024/2025 provozovala denně dva páry rychlíků ze Sarajeva do Čapljiny (jeden pár v letní sezoně až do Ploče v Chorvatsku) a jeden pár rychlíků ze Sarajeva do Maglaje. Dále provozovala několik regionálních vlaků v relacích Sarajevo – Pazarič, Maglaj – Zenica, Sarajevo – Zenica a Sarajevo – Visoko.[14]
Společnost používá osobní vozy řad Aeelt a Beelt ABlm a Blm (vyrobené v letech 1961 až 1968), které byly předány v roce 1997 od švédských drah Statens Järnvägar. Dále ŽFBH používá původně jugoslávské vozy řad All a Blm, které prošly v letech 1999 až 2001 modernizací v TŽV Gredelj.[15]
V roce 2008 ŽFBH objednaly u chorvatské firmy Končar jednu čtyřdílnou elektrickou nízkopodlažní jednotku. Souprava označená 4412 001 byla původně určena pro provoz na trati Sarajevo – Ploče[16] nakonec od července 2012 jezdila na vlaku IC 543/544 Zenica – Mostar a zpět. Ale již po 8 měsících byla z provozu stažena pro vážnou závadu. Dlouhou dobu pak byla odstavená, neboť ŽFBH neměly dostatek financí na její opravu,[17] na trati se znovu objevila až od 13. prosince 2020, kdy začala být nasazována na relaci Sarajevo – Maglaj.[18]
V letech 2010 a 2011 pak španělská společnost Patentes Talgo dodala celkem devět 9vozových netrakčních souprav Talgo, z toho pět v konfiguraci pro denní vlaky a čtyři pro noční vlaky. Tyto jednotky byly nasazeny do pravidelného provozu až v roce 2016.[15] Důvodem pro tak dlouhé odstavení souprav byl především katastrofální stav infrastruktury, který neumožňoval jízdu vyšší rychlostí než 50 km/h s mnoha lokálními omezeními až na 10 km/h, přitom tyto jednotky jsou schopny jezdit rychlostí až 220 km/h.[19]
Lokomotivy
Základem parku elektrických lokomotiv společnosti jsou stroje řady 441 (vyrobené mezi lety 1972 a 1976).[20] Tyto lokomotivy se používají také pro tažení osobních vlaků sestavených ze soupravy Talgo.[19]
Na neelektrizovaných tratích pak firma používá především motorové lokomotivy řady 661.[20] ŽFBH zdědily po někdejších Jugoslávských železnicích celkem 23 strojů řady 661 americké nebo španělské produkce (typ EMD G16). Postupem času byly některé zrušeny nebo prodány společnostem Željeznica Crne Gore a Željeznice Republike Srpske.[21] Tyto lokomotivy společnost používá např. pro vozbu hnědého uhlí do elektrárny v Tuzle.[22]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads