Žemaitština

Žemaitština či žmudština (žemaitsky žemaitiu ruoda) je některými považována za pouhý dialekt litevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel Žemaitska, z nichž značná část se považuje za příslušníky etnika Žemaitijů (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než aukštaitské dialekty litevštiny. Největší zásluhu na tom má vliv kurštiny; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních Kuršů.

Tento článek potřebuje úpravy.

Žemaitština (žemaitiu ruoda)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Litva, Lotyšsko, Polsko, USA,
Počet mluvčích	500 000
Klasifikace	Indoevropské jazyky Baltské jazyky Východobaltské jazyky
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Komise litevského jazyka (Valstybinė lietuvių kalbos komisija)
Úřední jazyk	Žemaitsko
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	? (B) ? (T)
ISO 639-3	sgs
Ethnologue	?
Wikipedie
bat-smg.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou

Úřední litevština → žemaitština

• i → krátké ė, někdy e;
• u → krátké o (v některých případech u);
• ė → ie (např. tėvas → tieus);
• o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors);
• ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.);
• uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní), viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]);
• ai → ā;
• ei, iai → ē;
• ui → oi;
• oi (oj) → uo;
• an → on (v severní an);
• un → on (v severní un);
• ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní;
• ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní;
• ū → ū a v některých případech un, um;
• ų → v přízvučných koncovkách un, um;
• nepřízvučné ų → o;
• y → ī, někdy in;
• i pochází z původního ī → ī;
• u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní)
• i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní)
• č → t a č (po vlivem litevštiny);
• dž → d a dž (po vlivem litevštiny);
• ia → ė (někde i a e);
• io → ė (někde i a e);
• nepřízvučné ią → ė (někde i a e);

Žemaitské dialekty

Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny 1. a 2.):

• Severní, neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!),
• Jižní, neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!),
• Západní, neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).

Žemaitská abeceda

dlouhé Ė(Ė ėlguojė)

A a

[ā]

Ā ā

[ėlguojė ā]

B b

[bė]

C c

[cė]

Č č

[čė]

D d

[dė]

E e

[ē]

Ē ē

[ėlguojė ē]

Ė ė

[ė̅]

Ė̄ ė̄

[ėlguojė ė̄]

F f

[ėf]

G g

[gė, gie]

H h

[hā]

I i

[ī]

Ī ī

[ėlguojė ī]

J j

[jot]

K k

[kā]

L l

[ėl]

M m

[ėm]

N n

[ėn]

O o

[ō]

Ō ō

[ėlguojė ō]

P p

[pė]

R r

[ėr]

S s

[ės]

Š š

[ėš]

T t

[tė]

U u

[ū]

Ū ū

[ėlguojė ū]

V v

[vė]

Z z

[zė, zet]

Ž ž

[žė, žet].

Pády v žemaitštině

Žemaitština má 7 pádů: Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:

1.(nominativ) (vardėninks) (pádová otázka kas?), 2. (genitiv) (kėlmėninks) (p.ot. kuo?), 3. dativ (naudėninks) (p.ot. kam?), 4. (akuzativ) (galėninks)(p.ot. kon?), ~7. (instrumentál) (inagėninks)(p.ot. kou?), , ~6. (lokativ) (vėitėninks)(p.ot. kamė?), 5. (vokativ) (šauksmėninks) (pádové volání pro rod mužský: ē!, pro rod ženský: uo!).

Tvary lokativu

Rozlišují se ještě tři tvary lokativu:
6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar)
6.b) iliativ (směřování dovnitř)
6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)

Skloňování podstatných jmen

(níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)

Skloňování prvního typu

Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs. (ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na Žemaitėška). JEDNOTNÉ ČÍSLO (noms - dům; vīrs - muž; veln's - ďábel; medis - strom; arklīs - kůň)

pád, ot.	-s	-s	-'s	-is	-īs
V. kas?(kdo)	noms	vīrs	veln's	medis	arklīs
K. kuo?(koho)	noma	vīra	velnė	medė	arklė
N. kam?(komu)	nomou	vīrou	velniou	mediou	arkliou
G. kon?(koho)	noma	vīra	velni	medi	arkli
In. kou?(kým)	nomo	vīro	velnio	medio	arklio
Vt. kamė?(kde)	nomė	vīrė	velnie	medie	arklie
Š. ē!(voláme m.)	nomė	vīrė	velni	medi	arklī

DVOJNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-o	-o	-io	-io	-io
V. kas?(kdo)	nomo	vīro	velnio	medio	arklio
K. kuo?(koho)	nomū	vīru	velniū	mediu	arkliū
N. kam? (komu)	nomams	vīrams	velnems	medems	arklems
G. kon?	nomo	vīro	velnio	medio	arklio
In. kou?	nomās	vīrās	velnēs	medēs	arklēs
Vt. kamė?	nomūs	vīrūs	velniūs	mediūs	arkliūs
Š. ē!(voláme m.)	nomo	vīro	velnio	medio	arklio

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ā	-ā	-ē	-ē	-ē
V. kas?(kdo)	nomā	vīrā	velnē	medē	arklē
K. kuo?(koho)	nomū	vīru	velniū	mediu	arkliū
N. kam?(komu)	nomams	vīrams	velnems	medems	arklems
G. kon?(koho)	nomus	vīrus	velnius	medius	arklius
In. kou?(kým)	nomās	vīrās	velnēs	medēs	arklēs
Vt. kamė?(kde)	nomūs	vīrūs	velniūs	mediūs	arkliūs
Š. ē!(voláme m.)	nomā	vīrā	velnē	medē	arklē

Skloňování druhého typu

Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a.
vėišnė - višeň; varlie - žába; pīlė - kachna; diedė - strýček; rasa - rosa; muorka - mrkev.
JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ė	-ie	-ė	-ė	-a	-a
V. kas?(kdo)	vėišnė	varlie	pīlė	diedė	rasa	muorka
K. kuo?(koho)	vėišnės	varlies	pīlės	diedės	rasuos	muorkas
N. kam?	vėišnē	varlē	pīlē	diedē	rasā	muorkā
G. kon?	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasa	muorka
In. kou?	vėišni	varli	pīli	diedi	raso	muorko
Vt. kamė?	vėišniuo	varlie	pīlie	diedie	rasuo	muorkuo
Š. uo!(voláme ž.)	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasa	muorka

DVOJNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ė	-ė	-ė	-ė	-ė	-ė
V. kas?(kdo)	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasė	muorkė
K. kuo?(koho)	vėišniu	varliū	pīliu	diediu	rasū	muorku
N. kam?	vėišniuom	varliem	pīliem	diediem	rasuom	muorkuom
G. kon?	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasė	muorkė
In. kou?	vėišniuom	varliem	pīliem	diediem	rasuom	muorkuom
Vt. kamė?	vėišniuos	varlies	pīlies	diedies	rasuos	muorkuos
Š. uo!	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasė	muorkė

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ės	-ės	-ės	-ės	-as	-as
V. kas?(kdo)	vėišnės	varlės	pīlės	diedės	rasas	muorkas
K. kuo?(koho)	vėišniu	varliū	pīliu	diediu	rasū	muorku
N. kam?	vėišniuoms	varliems	pīliems	diediems	rasuoms	muorkuoms
G. kon?	vėišnės	varlės	pīlės	diedės	rasas	muorkas
In. kou?	vėišniuoms	varliems	pīliems	diediems	rasuoms	muorkuoms
Vt. kamė?	vėišniuos	varlies	pīlies	diedies	rasuos	muorkuos
Š. uo!	vėišnės	varlės	pīlės	diedės	rasas	muorkas

Skloňování třetího typu

Zakončení na -ės.

pėlės - hrad; dontės - zub

• JEDNOTNÉ ČÍSLO
• DVOJNÉ ČÍSLO
• MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování čtvrtého typu

Zakončení na -os

sūnos - syn

• JEDNOTNÉ ČÍSLO
• DVOJNÉ ČÍSLO
• MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování pátého typu

Je typem zaniklého starobylého skloňování; zakončení na -ou, -ie i jinak. (šou - pes, doktie - dcera)

• JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ou	-ie
V. kas?(kdo)	šou	doktie
K. kuo?(koho)	šonėis	dokterėis
N. kamou?	šoniou (-ėi)	dokterē
G. kon?	šoni	dokteri
In. kom?	šonėm	dokterėm
Vt. kamė?	šonie	dokterie
Š. uo!	šonėi	dokterėi

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-is	-is
V. kas?(kdo)	šonis	dokteris
K. kuo?(koho)	šonū	dokterū
N. kamou?	šonėms	dokterėms
G. kon?	šonis	dokteris
In. kom?	šonėms	dokterėms
Vt. kamė?	šonīs	dokterīs
Š. uo!	šonis	dokteris

DVOJNÉ ČÍSLO

Zájmena. Skloňování zájmen

Rozlišujeme zájmena osobní(aš, to, ons, ana)(já, ty, on, ona), zvratná (savė(m)s), ukazovací (I) (tas, ta, tuoks, tuokė), ukazovací (II) (pažīmamė̅jė) (kėts, kėta, pats, patė)(jiný/další, sám), tázací (katros, kelints).

Skloňování zájmen osobních

DVOJNÉ ČÍSLO

(I - zde; II - tam/vedle; III - onde/jinde)(vedo ~ vy dva; ved(v)ė ~ vy dvě)

pád, ot.	I. os. m.;	I. os. ž.;	II. os. m.;	II. os. ž.;	III. os. m.;	III. os. ž.;
V. kas?(kdo)	vedo	ved(v)ė	jodo	jod(v)ė	anodo	anėd(v)ė
K. kuo?(koho)	vedoms	ved(v)ėms	jodoms	jod(v)ėms	anodoms	anėd(v)ėms
N. kamou?	vedom	ved(v)ėm	jodom	jod(v)ėm	anodom	anėd(v)ėm
G. kon?	vedo	ved(v)ė	jodo	jod(v)ė	anodo	anėd(v)ė
In. kou?	vedom	ved(v)ėm	jodom	jod(v)ėm	anodom	anėd(v)ėm
Š. uo!	vedo	ved(v)ė	jodo	jod(v)ė	anodo	anėd(v)ė

JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot.	1. os.	2. os.	3. os. m.	3. os. ž.
V. kas?(kdo)	aš	to	ons	ana
K. kuo?(koho)	monės	tavės	anuo	anuos
N. kam?	monėi	tavėi	anam	anā
G. kon?	monė(m)	tavė(m)	anou	anou
In. kou?	monėm	tavėm	anou	anou
Vt. kamė?	monie	tavie	anamė	anuo

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	1. os.	2. os.	3. os. m.	3. os. ž.
V. kas?(kdo)	mes	jūs	anėi	anuos
K. kuo?(koho)	mūsu, mūsa	jūsu	anūm	anūm
N. kam?	moms	joms	anėms	anuoms
G. kon?	momis	jomis	anous	anas
In. kou?	momis	jomis	anās	anuom(i)s
Vt. kamė?	momis(o)	jomis(o)	anous	anuos

Skloňování zvratných zájmen

(se/sebe)

pád, ot.	zájmeno
V. kas?(kdo)	-
K. kuo?(koho)	savė(m)s
N. kamou?	savėi
G. kon?	savėm
In. kou?	savėm
Vt. kamė?	savie
Vt.ēn.paš. lėnk kuo?	savėmsp

Příklady

Číslovky

Žemaitsky	Litevsky	Česky
vėins	vienas	jeden
do	du	dva
trys	trys	tři
ketorė	keturi	čtyři
pėnkė	penki	pět
šešė	šeši	šest
septynė	septyni	sedm
aštōunė	aštuoni	osm
devynė	devyni	devět
dešimt	dešimt	deset

Užitečné fráze

Žemaitsky	Česky
Lābryt!	Dobré ráno!
Lābdein!	Dobré odpoledne!
Lābvākar!	Dobrý večer!
Labānaktis!	Dobrou noc!
Lāba dėina, svēikė!	Vítejte!
Svēks, kāp yr?	Ahoj! Jak se máš?
Diēkou, gerā. Diēkou, gers yr!	Mám se dobře, děkuji a ty?
Ėlgā nesimatiem!	Dlouho jsme se neviděli!
Kuoks tāva vārds? / Kuoks tamstas vārds? (pro pořádkové lidi)	Jak se jmenuješ?
Mōna vārds yr Mīndaugs.	Jmenuji se Mindaugas.
Iš kor to ėsi?	Odkud jsi?
Mōna vārds yr Mīndaugs.	Jmenuji se Mindaugas.
Aš iš Žemaitėjės.	Jsem ze Žmuďu.
Maluono tavi susitėktė!	Rád tě poznávám!
Sudėivo!	Na shledanou!
Geruos dėinuos!	Hezký den!
Skanē panjiestė!	Dobrou chuť!
A to suprūnti?	Rozumíš?
Suprōnto.	Rozumím.
Nesuprōnto.	Nerozumím.
Jė, Nojė / Ne	Ano / Ne
Gal būtė	Možná
Nežėnau. / Nažėnau. (v závislosti na regionu)	Nevím.
A muoki ānglėškā?	Umíš anglicky?
A muoki žemāitėškā?	Umíš žemaitsky?
Biškilieli muoko.	Ano, trochu.
Duovėnuoket, atsiprašau.	Promiňte.
Vuo kėik tas kaštou?	Kolik to je?
Duovėnuoket, atsiprašau	Promiň
Prašuom	Prosím
Diēkou!	Děkuji!
Ėsi laukāms arba užvažiouk kumet nuorės!	Nemáš zač!
Aš tavi mylo / Aš tavi mylio	Miluji tě

Pangram

• Cha, mona bluogė̅jė vākalē bazaunīdamė sogalvuojė tik kūlīnūs grōžto falšīvē pamačītė ciuocē.

Externí odkazy

Wikipedie Žemaitská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

• Slovníkové heslo žemaitština ve Wikislovníku
• O žemaitských nářečích, lexice, základech pravopisu(v litevštině) Archivováno 21. 11. 2019 na Wayback Machine. Obsahuje animovanou mapku podnářečí
• Ukázky literatury Archivováno 14. 1. 2009 na Wayback Machine.
• Další ukázky v žemaitštině
• Přísloví, hádanky apod. folklór Archivováno 14. 1. 2009 na Wayback Machine.

Portály: Jazyk | Litva