17. červen - Wikiwand

17. červen je 168. den roku podle gregoriánského kalendáře (169. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 197 dní. Tento den má jmeniny Adolf a Adina.

<<	červen					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
						1
2	3	4	5	6	7	8
9	10	11	12	13	14	15
16	17	18	19	20	21	22
23	24	25	26	27	28	29
30
2025

Události

Česko

1312 – Jan Lucemburský dal své manželce zeměpanský dvůr na Starém Brně pro nově založený klášter dominikánek u sv. Anny.
1412 – Jan Hus a Jeroným Pražský vystupují proti prodeji odpustků na půdě pražské univerzity.
1834 – Německý skladatel Richard Wagner přijíždí na první návštěvu Čech. Ubytoval se v hotelu U krále pruského v Teplicích, kde strávil několik týdnů, a poté se vydal do Prahy, aby si poslechl zdejší operní soubor a uvážil možnost angažování některých pěvců v Magdeburku, kde se stal kapelníkem.
1848
- Při krveprolití v Běchovicích bylo zastřeleno 7 lidí.
- Panslovanský kongres, vedený Palackým, požadoval transformaci Rakouského císařství do federace rovnocenných národů.
- Po pěti dnech bojů se město Praha vzdalo generálu Windischgrätzovi, tak skončilo červnové povstání roku 1848.
1900 – Vznik značného počtu nových českých politických stran si vynutil vytvoření Národní rady české, která měla sjednocovat jejich postup.
1903 – Stavební komise rozhodla o postavení rozhledny na Pradědu.
1948 – V Praze začal provoz autobusového nádraží na Florenci
1966 – Ve Vrchlabí odstartoval první ročník Krakonošovy stovky, nejstaršího a nejobtížnějšího dosud pořádaného stokilometrového dálkového pochodu na českém území, s celkovým převýšením cca 3800 metrů.
1981 – Prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu ČSSR v čele s předsedou Lubomírem Štrougalem. Na ustavující schůzi se předsedou nově zvoleného Federálního shromáždění stal Alois Indra
1992 – Vládní představitelé Česka a Slovenska se schází potřetí aby prodiskutovali tvorbu federální vlády
1999
- Český Senát potvrdil rozhodnutí Poslanecké sněmovny vyslat do Kosova v rámci mírových sil NATO českou jednotku.
- První stávku v České republice po sametové revoluci vyhlásili zaměstnanci Velamosu, kterým podnik zadržoval mzdy
2007 – Umělecká skupina Ztohoven napadla vysílání České televize a v pořadu Panorama odvysílala záběry fiktivního jaderného výbuchu v Černém Dole.
2008 – Začíná „velký kuřimský soud" s šesti obžalovanými.
2013 – Premiér Petr Nečas oznámil, že podává demisi na funkci předsedy vlády. Učinil tak po nedělním večerním zasedání grémia ODS, které jednalo paralelně se schůzkou špiček koalice. Skončí také na postu šéfa ODS.

Svět

0653 – Papež Martin I. byl na příkaz císaře Konstanse II. zajat a unesen do Konstantinopole.
0656 – Alí ibn Abí Tálib zvolen 4. kalífem Rášidského kalifátu
0676 – Adeodatus končí jako 68. katolický papež, jeho nástupcem bude Donus
1094 – Valencia ve Španělsku je opět v křesťanských rukou, dobyta zpět El Cidem po 20měsíčním obléhání
1156 – Fridrich I. Barbarossa se ve Würzburgu oženil s Beatricí Burgundskou
1397 – Na Švédském hradě Kalmar za vlády Markéty I. vznikl důležitý dokument, který mimo jiné říká, že "království dánské, švědské a norské zavazují se, že budou uznávat jen jediného společného panovníka". Rodí se Kalmarská unie
1462 – Valašská jízda vedená knížetem Vladem Napichovačem v noci zaútočila na hlavní tábor osmanských vojsk táhnoucích na hlavní město Valašska Târgovişte a téměř se jí podařilo zabít sultána Mehmeda II. Krvavý boj nakonec skončil nerozhodně.
1565 – Velké obležení Malty: Při obléhání St. Elmo byl smrtelně raněn Turgut Reis.
1775 – Americká válka za nezávislost: Britové se střetli s Kontinentální armádou v krvavé bitvě u Bunker Hillu.
1826 – Sultán Mahmut II. vydal dekret o zrušení janičářského sboru.
1885 – Socha svobody připlula do New Yorku.
1940 – Pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko byly anektovány Sovětským svazem.
1944 – Island vyhlásil nezávislost na Dánsku a stal se republikou.
1953 – Povstání dělníků v NDR.
1963 – Nejvyšší soud USA rozhodl, že zákon vyžadující modlitbu před vyučováním ve státních školách je protiústavní a nemůže být vyžadován.
1972 – Došlo k vloupání do ústředí Demokratické strany v komplexu Watergate, které vyústilo v aféru Watergate a posléze odstoupení Richarda Nixona z úřadu prezidenta USA.
1985 – Start mise STS-51-G raketoplánu Discovery, které se zúčastnil Sultán bin Salmán. Stal se tak prvním Arabem ve vesmíru.
2015 – V americkém Charlestonu zemřelo 9 osob při masově střelbě v kostele Africké metodistické episkopální církve.
2017
- V Grónsku vzniklo tsunami, které zasáhlo osady Nuugaatsiaq a Illorsuit. 4 lidé zemřeli a 9 bylo zraněno, přičemž 2 z nich byli těžce zraněni.
- V Portugalsku vypukla série lesních požárů, které zabily nejméně 64 lidí a zničily několik vesnic.

Remove ads

Narození

Česko

1839 – Robert Nápravník, novinář a překladatel († 28. února 1877)
1863 – Růžena Jesenská, spisovatelka († 14. července 1940)
1864
- Rudolf Jaroslav Kronbauer, český novinář a spisovatel († 25. března 1915)
- Eduard Šittler, kanovník kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě († 8. června 1932)
1876 – Jan Čapek, český legionář († 17. června 1918)
1881 – Jindřich Ferenc, český hudební skladatel a básník († 24. června 1958)
1883 – Josef Kotek, novinář, příslušník prvního odboje († 23. prosince 1914)
1885 – Vratislav Nechleba, český malíř († 26. července 1965)
1895 – Adolf Klimek, politik, účastník odboje, emigrant († 22. března 1990)
1899 – Josef Urban, český zápasník, stříbro na OH 1932 († 2. září 1968)
1900 – Karel Lidický, sochař a medailér († 21. května 1976)
1909 – Karel Höger, herec († 1977)
1923
- Jan Veselý, cyklista († 10. února 2003)
- Radúz Činčera, scenárista a režisér († 28. ledna 1999)
1924 – Miroslav Novák, japanolog, literární teoretik a překladatel († 24. února 1982)
1928
- Ferdinand Havlík, klarinetista, hudební aranžér, skladatel a kapelník († 28. října 2013)
- Ivo Pondělíček, sexuolog, malíř a filmový teoretik († 20. prosince 2019)
1929 – Jan Novotný, sklářský výtvarník a malíř († 23. ledna 2005)
1931 – Otakar Binar, architekt
1935 – Jiřina Šiklová, socioložka a publicistka
1942 – Karel Ježek, odborník na informatiku a politik
1943 – Karel Matějka, jaderný fyzik († 15. března 2008)
1945 – Miroslav Konrád, akademický malíř
1947 – Ladislav Horáček, nakladatel († 21. července 2015)
1948 – Vladimír Petříček, veslař, stříbrná a bronzová na OH 1972
1950 – Vladimír Dolejš, publicista
1954 – Vladimír Obr, malíř, fotograf, multimediální umělec a filosof
1960 – Karel Mach, politik
1977 – Robert Jindra, dirigent
1980 – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec
1982 – Zuzana Kajnarová Říčařová, herečka

Svět

1239 – Eduard I., anglický král († 7. července 1307)
1603 – svatý Josef Kopertinský, italský františkánský mnich († 18. září 1663)
1604 – Jan Mořic Nasavsko-Siegenský, nizozemský šlechtic († 20. prosince 1679)
1626 – Henrietta Marie Falcká, falcká princezna, hraběnka z Mukačeva († 18. září 1651)
1682 – Karel XII., švédský král († 30. listopadu 1718)
1691 – Giovanni Paolo Pannini, italský malíř a architekt († 21. října 1765)
1703 – John Wesley, anglický teolog († 2. března 1791)
1775 – Gabriel Csepcsányi, maďarsko-slovenský matematik († 5. února 1841)
1797 – Alexandre Vinet, švýcarský teolog a literární historik († 4. května 1847)
1799 – Jean-Baptiste Alphonse Dechauffour de Boisduval, francouzský lékař a přírodovědec († 30. prosince 1879)
1800 – William Parsons, irský astronom († 31. října 1867)
1808 – Henrik Wergeland, norský spisovatel a básník († 12. července 1845)
1818
- Žofie Württemberská, nizozemská královna († 3. června 1877)
- Charles Gounod, francouzský skladatel († 18. října 1893)
1825 – Elena Cuza, moldavská a rumunská šlechtična († 2. dubna 1909)
1832
- George Babcock, americký vynálezce a konstruktér († 16. prosince 1893)
- William Crookes, britský chemik a fyzik († 4. dubna 1919)
1837 – Alexander Skene, skotský gynekolog († 4. července 1900)
1838 – Frederick Hollyer, anglický fotograf a grafik († 21. listopadu 1933)
1863 – Karel Michal Meklenburský, meklenburský vévoda († 6. prosince 1934)
1869 – Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, knížecí princ a držitel Řádu zlatého rouna († 16. března 1955)
1880
- Paul Haviland, americký fotograf a spisovatel († 21. prosince 1950)
- Carl van Vechten, americký spisovatel a fotograf († 21. prosince 1964)
1881 – Emil Leeb, generál dělostřelectva nacistického Německa († 8. září 1969)
1882
- Adolf Fridrich VI. Meklenburský, poslední meklenbursko-střelický velkovévoda († 23. února 1918)
- Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský hudební skladatel († 6. dubna 1971)
1888 – Heinz Guderian, německý generál († 14. května 1954)
1891 – Olga Khokhlova, rusko-ukrajinská baletka († 11. února 1955)
1897 – Trajčo Kostov, generální tajemník Bulharské komunistické strany († 16. prosince 1949)
1898
- M. C. Escher, nizozemský výtvarník († 27. března 1972)
- Harry Patch, bývalý britský voják, veterán první světové války († 25. července 2009)
1900
- Martin Bormann, nacistický válečný zločinec († 2. května 1945)
- Hubert Jedin, německý církevní historik († 16. července 1980)
1901 – Miklós Nyiszli, maďarský a rumunský lékař a spisovatel († 5. května 1956)
1902 – Wolfgang Weber, německý novinářský fotograf († 5. března 1985)
1903 – William Vallance Douglas Hodge, skotský matematik († 7. červenec 1975)
1904 – Ralph Bellamy, americký filmový a televizní herec († 29. listopadu 1991)
1905 – Jozef Lettrich, slovenský politik († 29. listopadu 1969)
1908 – Barbora Zsigmondiová, slovenská fotografka († 2. března 1978)
1909 – Régine Pernoudová, francouzská historička († 22. dubna 1998)
1911 – Viktor Někrasov, ruský spisovatel († 3. září 1987)
1916 – Luigi Scarabello, italský fotbalista († 2. července 2007)
1918 – Adžán Čá, buddhistický meditační učitel († 16. ledna 1992)
1920 – François Jacob, francouzský lékař, fyziolog a genetik, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1965 († 19. dubna 2013)
1922 – Lili Zografu, řecká spisovatelka a levicová politická aktivistka († 2. října 1998)
1923 – Anthony Joseph Bevilacqua, filadelfský arcibiskup a kardinál († 31. ledna 2012)
1927 – András Sütő, maďarský spisovatel († 30. září 2006)
1928 – Petr Seiiči Širajanagi, japonský arcibiskup Tokia, kardinál († 30. prosince 2009)
1929 – Tigran Petrosjan, arménský šachista, mistr světa v šachu († 13. srpna 1984)
1930
- Romuald Twardowski, litevský hudební skladatel
- Ernest Šmigura, slovenský herec († 26. července 2007)
1933 – Christian Ferras, francouzský houslista († 14. září 1982)
1936 – Ken Loach, anglický filmový režisér
1937
- Ted Nelson, americký sociolog, filozof a průkopník informačních technologií
- Clodovil Hernandes, brazilský módní návrhář, televizní moderátor a politik († 17. března 2009)
1939 – Krzysztof Zanussi, polský režisér a scenárista
1942 – Mohamed El Baradei, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii
1943
- Newt Gingrich, 58. předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
- Barry Manilow, americký zpěvák a skladatel
1944
- Peter Giles, britský baskytarista a zpěvák
- Chris Spedding, britský rockový a jazzový kytarista
- Žanna Bičevská, ruská písničkářka
1945
- Eddy Merckx, belgický silniční cyklista, pětinásobný vítěz Tour de France
- Ken Livingstone, britský politik
1947
- Stephen Quay, výtvarník a filmový režisér
- Timothy Quay, výtvarník a filmový režisér
- Guy Evans, anglický progresivně rockový bubeník, perkusionista a skladatel
1949 – Snakefinger, britský hudebník a multiinstrumentalista († 1. července 1987)
1950 – Lee Tamahori, novozélandský filmový režisér
1957 – Jon Gries, americký herec, scenárista a režisér
1958 – Jello Biafra, americký zpěvák a politický aktivista
1960 – Thomas Haden Church, americký herec, scenárista a režisér
1962
- Michael Monroe, finský hudebník
- Lio, belgická zpěvačka
- Viola Amherdová, švýcarská politička
1964 – Michael Gross, německý plavec, olympijský medailista
1965 – Dan Jansen, americký rychlobruslař, olympijský medailista
1967 – Zinho, brazilský fotbalista
1971 – Paulina Rubio, mexická zpěvačka
1973 – Leander Paes, indický tenista
1976
- Dušan Vemić, srbský tenista
- Scott Adkins, anglický herec
1980 – Venus Williamsová, americká tenistka
1982
- Marek Svatoš, slovenský lední hokejista († 5. listopadu 2016)
- Jodie Whittaker, britská herečka
- Alex, brazilský fotbalista
1984 – John Gallagher, americký herec a hudebník
1985 – Marcos Baghdatis, kyperský tenista
1986
- Helen Gloverová, britská veslařka, olympijská medailistka
- Marie Avgeropoulos, kanadská herečka
1987
- Ľuboš Kamenár, slovenský fotbalista
- Kendrick Lamar, americký rapper
1988 – Stephanie Riceová, australská plavkyně, olympijská vítězka
1990
- Alan Dzagojev, ruský fotbalista
- Jordan Henderson, britský fotbalista
- Joel Robles, španělský fotbalový brankář
1992 – Vaea Fifita, tonžský ragbista
1993 – Nikita Kučerov, ruský lední hokejista
1994 – Alexandr Barabanov, ruský lední hokejista
1995
- Clément Lenglet, francouzský fotbalista
- Anamarija Lampičová, slovinská biatlonistka
1997
- K. J. Apa, novozélandský herec
- Alexandr Bublik, kazachstánský tenista
1999 – Jelena Rybakinová, kazachstánská tenistka