Abd al-Kádir

Abd al-Kádir (plným jménem Abd al-Kádir al-Džazá'irí, arabsky عبد القادر الجزائري, též Abd el-Kader, Abdelkader, 6. září 1808 – 26. května 1883), byl alžírský islámský učenec, filosof a mystik. Roku 1832 se stal emírem v Mascaře.^[1] Založil ve vnitrozemí protifrancouzskou odbojovou skupinu kadiríja (Francouzi obsadili Alžírsko roku 1830) a v letech 1832–1847 vedl proti Francouzům ovládajícím pobřeží ozbrojený boj, který prohlásil za džihád (svatou válku proti nevěřícím). Podařilo se mu ovládnout značnou část území a založit stát, ale v roce 1847 se vzdal a byl uvězněn ve Francii až do roku 1852.^[2] Poté žil v Damašku. Paradoxem je, že právě díky jeho odboji Francouzi ovládli vnitrozemí dnešního Alžírska, což původně neměli v úmyslu.^[3] V Alžírsku je Abd-al-Kádir považován za národního hrdinu.

Abd al-Kádir
Rodné jméno	عبدالقادر
Narození	6. září 1808 Guittena
Úmrtí	26. května 1883 (ve věku 74 let) Damašek
Místo pohřbení	Damašek (1883–1965) El Alia Cemetery (od 1965)
Povolání	politik, voják, mudžáhid, vědec, odbojář, básník a spisovatel
Ocenění	velkokříž Řádu čestné legie Řád Spasitele Řád černé orlice Řád bílého orla Řád Pia IX.
Nábož. vyznání	sunnitský islám islám
Příbuzní	Ahmad ibn Muhyi al-Din al-Jaza'iri (bratr) A. Razak Abdel-Kader (pravnuk) Muhammad Said al-Jazairi (vnuk) Khaled el-Hassani ben el-Hachemi (vnuk) Emir Lahouari Benarba (prapravnuk)
Funkce	emír (1832–1847)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.