Adam z Valdštejna

Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569 / 8. června 1570 – 24. srpna 1638 Praha) byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.

Adam mladší z Valdštejna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 1627 – 1638
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Nástupce	Jaroslav Bořita z Martinic
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 1620 – 1627
Panovník	Ferdinand II.
Předchůdce	Vilém starší Popel z Lobkowicz
Nástupce	Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ve funkci: 18. červen 1611 – 1619
Panovník	Matyáš
Předchůdce	Ferdinand z Donína
Nástupce	Vilém starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 1608 – 1611
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Volf Novohradský z Kolowrat
Nejvyšší štolmistr císařského dvora
Ve funkci: 1606 – 1611 ?
Panovník	Rudolf II.
Řádný císařský komorník
Ve funkci: 1596 – ?
Panovník	Rudolf II.
Nejvyšší stříbrník
Ve funkci: 1594 – ?
Panovník	Rudolf II.
Jídlonoš císaře
Ve funkci: 1589 – ?
Panovník	Rudolf II.
Narození	8. června 1569
Úmrtí	24. srpna 1638 (ve věku 69 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	katedrála svatého Víta
Národnost	Čech
Choť	1. Alžběta Brtnická z Valdštejna 2. Johana Emílie ze Žerotína
Rodiče	Jan z Valdštejna († 1576) a Magdaléna z Vartenberka († 1592)
Děti	Rudolf, Maxmilián, Bertold, Jan Viktor a Karel
Příbuzní	Kateřina z Valdštejna (sestra) Karel Ferdinand z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Ferdinand Arnošt z Valdštejna, Mariana Alžběta z Valdštejna, František Augustin z Valdštejna, Marie Maxmiliana z Valdštejna a Marie Monika z Valdštejna[1] (vnoučata)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1631 Řád zlatého rouna (č. 383)
Commons	Adam von Waldstein
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina

Jeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614), druhou manželkou se stala Johana Emílie ze Žerotína († po 1633), dcera Viktorina ze Žerotína. S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.

Život

Znak rodu Valdštejnů

Pocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra.

Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu.

Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího. V roce 1628 získal do své správy třebíčské panství.^[2]

Nikdy sice nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.