Adolf Piskáček

Adolf Piskáček, pseudonym Jan Hořec (8. listopadu 1873 Praha^[1] – 7. června 1919 tamtéž^[2]) byl český hudební skladatel, sbormistr, hudební pedagog a spisovatel.

Adolf Piskáček
Adolf Piskáček
Základní informace
Jinak zvaný	„Jan Hořec“
Narození	8. listopadu 1873 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. června 1919 (ve věku 45 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	opereta, klasická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog, spisovatel, dirigent a sbormistr
Příbuzní	Rudolf Piskáček (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Otec byl varhaníkem a jeho bratr Rudolf Piskáček se stal známým operetním skladatelem. Základní hudební vzdělání získal v rodině a poté studoval na Pražské konzervatoři hru na varhany a skladbu. Absolvoval v roce 1888. Byl dirigentem Akademického orchestru a sbormistrem pěveckého sdružení Lyra. Vyučoval hudbu na středních školách a po Karlu Kovařovicovi se stal ředitelem Pivodova hudebního ústavu. V letech 1903–1911 byl sbormistrem pražského Hlaholu. Pod jeho vedením Hlahol uváděl největší díla světového oratorního repertoáru.

Hudebními referáty přispíval do denních listů i odborných časopisů. Vydal polobeletristické kapitoly o české hudbě Světla na horách a román Smířené bolesti. Pro své literární práce používal pseudonym Jan Hořec.

Napsal též rozbor Smetanovy Mé vlasti, vydaný roku 1934 v Urbánkově nakladatelství.

V závěru života se od něho pražská vlastenecká společnost distancovala, když se zúčastnil soutěže, kterou vypsala Česká akademie věd a umění na prorakouskou vlasteneckou píseň.

Dílo

Opery

• Divá Bára (podle Boženy Němcové, 1899)
• Ughlu (1903)
• Král a sedlák (podle Lope de Vegy)
• Oběť

Balet

• Čarovný květ

Kantáty

• Král Svedger
• Krásná Marja
• Sv. Vojtěch (slova Jaroslav Vrchlický)

Orchestrální skladby

• Oldřich a Božena (symfonická báseň)
• Švanda dudák (symfonická báseň)

Komorní hudba

• Smyčcový kvartet C-dur
• Smyčcový kvartet b-moll
• Klavírní kvintet A-dur

Složil řadu písní, úprav lidových písní a sborů. Harmonizoval například moravské lidové písně ze sbírky Leoše Janáčka. Jeho sbory, zejména na texty Petra Bezruče bývaly často na repertoáru amatérských sborových těles. Komponoval rovněž duchovní hudbu a klavírní skladby. Vypracoval také řadu klavírních výtahů a úprav.