Alžběta Žofie Braniborská
německá šlechtična From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Alžběta Žofie Braniborská (5. dubna 1674, Cölln – 22. listopadu 1748, Römhild) byla sňatkem s Fridrichem Kazimírem Kettlerem kuronskou vévodkyní, sňatkem s Kristiánem Arnoštem braniborsko-bayreuthskou markraběnkou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem I. sasko-meiningenskou vévodkyní. Během nezletilosti svého syna Fridricha Viléma Kuronského vládla v letech 1698 až 1701 jako kuronská regentka.
Remove ads
Život
Alžběta Žofie se narodila jako dcera kurfiřta Fridricha Viléma I. Braniborského a jeho manželky Žofie Doroty Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburské.
První manželství
29. dubna 1691 se provdala za svého bratrance, vévodu Fridricha Kazimíra Kettlera. Manželství bylo uzavřeno jako spojenectví mezi dvěma rodinami; v roce 1703 se její bratr Albrecht Fridrich oženil s vévodovou nejstarší dcerou z prvního manželství, Marií Doroteou.
Když vévoda v roce 1698 zemřel, stala se Alžběta Žofie spolu se švagrem Ferdinandem regentkou. V roce 1701 Alžběta Žofie opustila Kuronsko, syna i nevlastní dceru a odjela na bratrův dvůr v Berlíně. V roce 1703 byla formálně zbavena regentství za svého syna. Později dostala od Anny Ruské rentu.
Druhé manželství
30. března 1703 se v Postupimi provdala za markraběte Kristiána Arnošta Braniborsko-Bayreuthského. Prý manžela zcela ovládla a namířila jeho politiku pro-pruským směrem. Dal jí palác Markgräfliches Schloss Erlangen, který byl pojmenován po ní. Byla popisována jako hrdá žena a milovnice okázalosti a obřadnosti. Její expanze neměly dobrý vliv na finance státu.
Třetí manželství
20. května 1712 markrabě zemřel a Alžběta Žofie se 3. července 1714 v paláci Ehrenburg provdala za vévodu Arnošta Ludvíka I. Sasko-Meiningenského.
Remove ads
Potomci
Alžběta Žofie měla děti se svým prvním manželem, kuronským vévodou Fridrichem Kazimírem, dvě děti:
- 1. Fridrich Vilém Kuronský (19. 7. 1692 Jelgava – 21. 1. 1711 Petrohrad), vévoda kuronský a zemgalský od roku 1698 až do své smrti[1]
- ⚭ 1710 Anna Ivanovna Romanovová (7. 2. 1693 Moskva – 28. 10. 1740 Petrohrad), ruská carevna od roku 1730 až do své smrti[2]
- 2. Leopold Karel Kuronský (14. 12. 1693 – 21. 7. 1697)[3]
Remove ads
Vývod z předků
| Jáchym Fridrich Braniborský | ||||||||||||
| Jan Zikmund Braniborský | ||||||||||||
| Kateřina Braniborsko-Küstrinská | ||||||||||||
| Jiří Vilém Braniborský | ||||||||||||
| Albrecht Fridrich Pruský | ||||||||||||
| Anna Pruská | ||||||||||||
| Marie Eleonora Klevská | ||||||||||||
| Fridrich Vilém I. Braniborský | ||||||||||||
| Ludvík VI. Falcký | ||||||||||||
| Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
| Alžběta Hesenská | ||||||||||||
| Alžběta Šarlota Falcká | ||||||||||||
| Vilém I. Oranžský | ||||||||||||
| Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
| Šarlota Bourbonská | ||||||||||||
| Alžběta Žofie Braniborská | ||||||||||||
| Kristián III. Dánský | ||||||||||||
| Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský | ||||||||||||
| Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
| Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský | ||||||||||||
| Arnošt III. Brunšvicko-Grubenhagenský | ||||||||||||
| Alžběta Brunšvicko-Grubenhagenská | ||||||||||||
| Markéta Pomořanská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská | ||||||||||||
| František I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| František II. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Sibyla Saská | ||||||||||||
| Žofie Hedvika Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
| Julius Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Marie Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
| Hedvika Braniborská | ||||||||||||
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads