Alžběta z Lobdeburgu

Alžběta z Lobdeburgu (německy Elisabeth von Lobdeburg-Arnshaugk, 1286 – 22. srpna 1359, Gotha) byla lantkraběnka durynská a markraběnka míšeňská.

Alžběta z Lobdeburgu
durynská lantkraběnka a markraběnka míšeňská
Alžbětin náhrobek v Eisenachu
Narození	1286
Úmrtí	22. srpna 1359 Gotha
Pohřbena	Dominikánský klášter v Eisenachu
Manžel	Fridrich I. Míšeňský
Potomci	Fridrich II. Míšeňský Alžběta
Otec	Ota IV. z Lobdeburgu
Matka	Alžběta z Orlamünde
Příbuzní	Alžběta Míšeňská, Fridrich III. Míšeňský, Baltazar Durynský, Ludvík Míšeňský, Vilém I. Míšeňský, Bedřich Míšeňský[1], Beatrix Míšeňská[1], Anna Míšeňská[1] a Klára Míšeňská[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

24. srpna 1300^[2] se stala druhou manželkou Fridricha Pokousaného. Roku 1321 Fridricha ranila mrtvice, ochrnul a o dva roky později zemřel. Alžběta se stala regentkou za nezletilého syna. V lednu 1323 se na nátlak Ludvíka Bavora zřekla plánovaného manželského spojení svého syna s českou princeznou Jitkou, dcerou Jana Lucemburského. Jitka byla z Wartburgu potupně odeslána zpět na pražský dvůr.^[3] Fridrich se oženil s Bavorovou dcerou Matyldou. Po dosažení zletilosti se Fridrich dostal s matkou do sporu, který rozsoudil Ludvík Bavor a Alžběta dostala k užívání Gothu, Jenu a Tenneberg.^[4] Zemřela v létě 1359 a byla pohřbena v dominikánském klášteře v Eisenachu. Její náhrobek je v současnosti v místním kostele sv. Jiří.