Alexandr Vasilevskij

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (18. září^jul./ 30. září 1895^greg., Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu. Od května 1942 byl také náčelníkem generálního štábu a podílel se na plánování téměř všech velkých operací Rudé armády.

Alexandr Michajlovič Vasilevskij
Narození	18.jul. / 30. září 1895greg. Vičuga
Úmrtí	5. prosince 1977 (ve věku 82 let) Moskva
Místo pohřbení	Hřbitov u Kremelské zdi
Národnost	Rusové
Děti	Yury Vasilevsky Igor Vasilevsky
Vojenská kariéra
Hodnost	praporčík, stabskapitän, plukovník, kombrig, komdiv, generálmajor, generálporučík, generálplukovník, armádní generál a maršál Sovětského svazu
Složka	Ruská imperiální armáda Rudá armáda Pozemní vojska SSSR
Bitvy	první světová válka ruská občanská válka polsko-sovětská válka východní fronta druhé světové války sovětsko-japonská válka
Vyznamenání	Leninův řád medaile Za vítězství nad Japonskem medaile Za vítězství nad Německem Řád rudého praporu rytíř velkokříže Řádu britského impéria Řád rudé hvězdy Hrdina Sovětského svazu Řád Říjnové revoluce Řád Karla Marxe Řád vítězství vrchní komandér Záslužné legie
Podpis
multimediální obsah na Commons

Úvod

Narodil se 30. září 1895 v Nové Golčiše v Kiněšmanském újezdě (dnes součást města Vičuga). Studoval bohosloví v Kostromě. Během první světové války dosáhl hodnosti kapitána. Za revoluce se přidal k bolševikům a stal se poměrně úspěšným velitelem.

Předválečné období

Po roce 1921 velel 48. tverské střelecké divizi. V letech 1934–1936 působil jako náčelník oddílu bojové přípravy v Povolžském vojenském okruhu a byl povýšen na plukovníka. V roce 1937 dokončil Frunzeho akademii Generálního štábu a byl jmenován náčelníkem operativní přípravy v Generálním štábu. Jeho služební postup zpomalovalo to, že neměl žádné sovětské vyznamenání a nebyl členem Komunistické strany SSSR. To „napravil“ v roce 1938, už jako člen Generálního štábu. Zúčastnil se plánování útoku na Finsko, kterého se též účastnil a byl i u podpisu mírové dohody. Od dubna 1940 se podílel na plánování případné války s Německem.

Druhá světová válka

Od 1. srpna 1941 byl již jako generálmajor jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu pro operativní činnost. V říjnu při postupu Wehrmachtu na Moskvu se podílel na obranných bojích okolo Možajsku a byl povýšen na generálporučíka. Od dubna do května 1942 se účastnil u Severozápadního frontu pokusu o likvidaci Demjanského předmostí. V květnu 1942 vystřídal nemocného maršála Šapošnikova ve funkci náčelníka generálního štábu a byl povýšen na generálplukovníka. Poté, co v červnu 1942 padl generál Vlasov i s 2. armádou u Leningradu do zajetí, plánoval společně s velitelem Volchovského frontu Kirilem Mereckovem vyvedení vojska z obklíčení. V červenci 1942 byl poslán na stalingradskou frontu a společně s G. K. Žukovem se podílel na obklíčení a porážce Němců u Stalingradu. Dne 16. února 1943 byl povýšen na maršála SSSR, což byl neobvyklý skok, protože armádním generálem byl jmenován teprve před 29 dny. (jeho postup vzhůru byl v sovětské armádě nejrychlejším ze všech vojáků, co titul maršála SSSR kdy obdrželi). Poté se podílel na takových operacích jako Kursk, Donbas, Krym-Sevastopol. Dne 29. července 1944 mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Účastnil se též jaltské konference. Od února 1945 velel 3. běloruskému frontu a velel útoku (vyjednávání) na Kaliningradskou pevnost. V srpnu 1945 velel vojskům na Dálném východě v boji proti Japoncům. Za úspěšné vedení operací na Dálném východě mu byl dne 8. září 1945 udělen druhý titul Hrdina Sovětského svazu.

Poválečné období

V letech 1946–1949 působil ve funkci náčelníka Generálního štábu Rudé armády a 1. náměstka ministra obrany SSSR. V roce 1949 se stal ministrem obrany SSSR. V této funkci strávil sedm let, poté byl nahrazen G. K. Žukovem a jmenován jeho náměstkem. Krátce nato však byl roku 1957 společně s Žukovem penzionován. Od roku 1959 působil ve Skupině generálních inspektorů ministerstva obrany.

Jeho syn se stal Žukovovým zetěm.

Zemřel 5. prosince 1977 v Moskvě a je pohřben na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Související články

• Bitva před Moskvou
• Obležení Leningradu
• Bitva u Stalingradu
• Velká vlastenecká válka

Externí odkazy

• Galerie Alexandr Michajlovič Vasilevskij na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Michajlovič Vasilevskij na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Vasilevskij
• Warheroes.ru Životopisy Sovětských válečných hrdinů - Rusky
• Alexandr Michajlovič Vasilevskij - Maršál SSSR Český překlad životopisu z Warheroes.ru , jeden z podkladů tohoto článku