Alois Ugarte (starší)

Alois hrabě Ugarte (15. prosince 1749 – 18. listopadu 1817 Štýrský Hradec) byl rakouský úředník a státník.

Alois Ugarte starší
Alois hrabě von Ugarte, 18. století
Nejvyšší český a první rakouský kancléř
Ve funkci: 26. srpna 1802 – 18. listopad 1817
Panovník	František II./I.
Předchůdce	Prokop Lažanský z Bukové
Nástupce	František ze Saurau
Státní a konferenční ministr pro vnitřní záležitosti
Ve funkci: 1813 – ?
Panovník	František I.
Ministr financí
Ve funkci: 1813 – 1814
Panovník	František I.
Císařský tajný rada
Ve funkci: 1791 – ?
Panovník	Leopold II.
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 14. srpen 1787 – 1801
Panovník	Josef II., Leopold II., František II.
Předchůdce	Ludvík Cavriani
Nástupce	Josef Karel z Dietrichsteinu
Prezident brněnského apelačního soudu
Panovník	Josef II.
Dvorní rada
Ve funkci: 1786 – ?
Panovník	Josef II.
Viceprezident haličského gubernia
Panovník	Marie Terezie
Rada nad apelacemi (Čechy)
Ve funkci: 1769 – ?
Panovník	Marie Terezie
Narození	15. prosince 1749 Štýrský Hradec
Úmrtí	18. listopadu 1817 (ve věku 67 let) Štýrský Hradec Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	(1777) Marie Josefa Czerninová z Chudenic (1748–1811)
Rodiče	Jan Nepomuk Ugarte Marie Vilemína Rabutin de Souches
Děti	bezdětný
Příbuzní	bratr: Jan Nepomuk Ugarte sestra: Marie Leopoldina, provdaná Klebelsbergová sestra: Marie Anna, provdaná Hausperská z Fanálu a později Mitrovská švagr: Prokop Klebelsberg švagr: Jan Nepomuk Hausperský z Fanálu švagr: Jan Křtitel Mitrovský synovec: Klemens Ugarte synovec: Maxmilián Ugarte synovec: Alois Ugarte (mladší) (1784–1845) synovec: Antonín Bedřich I. Mitrovský (1770–1842) prasynovec: Josef Ugarte (1804–1862) tchán: Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1807 velkokříž řádu svatého Štěpána zlatý Občanský čestný kříž 1817 rakouský Řád zlatého rouna (č. 881)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina

Majetek Ugartů - Starý zámek v Jevišovicích

Velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána získal v roce 1807

Erb hrabat Ugartů

Pocházel z původem baskického rodu Ugartů usazeného na Moravě od 17. století. Narodil se jako mladší syn hraběte Jana Nepomuka Ugarteho, předsedy dolnorakouského zemského soudu a ředitele dvorského divadla ve Vídni, a jeho manželky hraběnky Marie Vilemíny Rabutin de Souches, od jejíž rodiny koupili Ugartové panství Jevišovice. Ze synů jeho staršího bratra Jana Nepomuka se Alois stal také nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem, Maxmilián spravoval rodinné statky a Clemens nastoupil vojenskou dráhu. Kromě bratra měl i dvě sestry - Marii Leopoldinu provdanou za hraběte Prokopa Klebelsberga a Marii Annu provdanou nejdříve za barona Jana Nepomuka Hausperského z Fanálu a poté za hraběte Jana Křtitele Mitrovského. Jeho synovcem tak byl i nejvyšší kancléř Antonín Bedřich Mitrovský.

Od 12. května 1777 byl ženatý s hraběnkou Marií Josefou Černínovou (21. prosince 1748 – 9. července 1811), dcerou Prokopa Vojtěcha Františka Černína (1726–1777) a jeho první manželky Marie Antonie z Colloreda (1728–1757).^[1] Manželství však zůstalo bezdětné. Univerzálním dědicem svých statků ustanovil svého tehdy ještě nezletilého prasynovce Josefa.

Kariéra

Vystudoval tereziánskou rytířskou akademii a poté vstoupil do státních služeb. V roce 1769 se stal radou českého apelačního soudu, později byl viceprezidentem haličského gubernia. Na jeho počest byly volány německé kolonie v Haliči Ugartsthal a Ugartsberg. V roce 1786 se stal dvorním radou. 14. srpna 1787 byl jmenován moravskoslezským gubernátorem a tím i moravským zemským hejtmanem. Stal se také prezidentem brněnského apelačního soudu. U příležitosti pražské korunovace Leopolda II. byl jmenován tajným radou. Po patnácti letech v úřadu ho při reorganizaci nejvyšší rakouské správy roku 1802 jmenoval František I. nejvyšším kancléřem. V letech 1805 a 1811 zastával při volbě olomouckého arcibiskupa funkci dvorského komisaře. V roce 1813 byl jako nejvyšší český a první rakouský kancléř jmenován státním a konferenčním ministrem pro vnitřní záležitosti, v letech 1813–1814 byl také krátce ministrem financí.

Jako protektor moravskoslezské hospodářské společnosti se zasloužil zejména o rozvoj chovu ovcí na svém statku Jevišovice, stejně jako na poručenských statcích Kravsko, Přímětice a Rosice. Na statku Kravska zavedl také chov tyrolského skotu.

Za své služby během napoleonských válek obdržel roku 1807 velkokříž řádu svatého Štěpána. Získal také zlatý Občanský čestný kříž. Několik dní před smrtí byl také vyznamenán Řádem zlatého rouna. Byla po něm pojmenována osada Ugartov, dnes součást Králova Pole v Brně.