Alois Vávra

Alois Vávra (13. října 1914 Krmelín – 18. listopadu 1943 Biskajský záliv) byl český palubní navigátor 311. československé bombardovací perutě RAF.

plk. Alois Vávra
Narození	13. října 1914 Krmelín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. listopadu 1943 (ve věku 29 let) Biskajský záliv v prostoru Brestu Francie Francie
Příčina úmrtí	sestřelen
Místo pohřbení	tělo nenalezeno
Národnost	česká
Alma mater	Vojenská akademie v Hranicích
Povolání	palubní navigátor
Zaměstnavatel	Royal Air Force
Znám jako	os. č. F-2087, RAF 138872
Rodiče	Alois a Amálie Vávrovi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Před druhou světovou válkou

Alois Vávra se narodil 13. října 1914 v Krmelíně na Frýdecko-Místecku v rodině Aloise a Amálie Vávrových. Odmaturoval na učitelském ústavu v Příboru. Během prezenční vojenské služby absolvoval mezi lety 1936 a 1937 školu pro důstojníky v záloze v Pardubicích. Rozhodl se pro dráhu voják z povolání a mezi lety 1937 a 1938 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Dosáhl hodnosti poručíka jezdectva.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 se Alois Vávra zapojil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a byl ustanoven jejím velitelem pro okres Moravská Ostrava. Dne 30. prosince 1939 opustil ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Maďarsko a blízký východ se dostal do Marseille, kde byl 9. února 1940 u Československé armády v zahraničí. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království, kde byl zařazen do důstojnické zálohy Československé armády. K 19. prosinci 1942 byl přijat do Royal Air Force. Po výcviku na palubního navigátora byl 14. dubna 1943 zařazen k 311. československé bombardovací peruti, se kterou se začal účastnit protiponorkových hlídkových letů nad oceánem. První operační let absolvoval 1. května 1943. Dne 18. listopadu 1943 odstartoval jako příslušník posádky stroje Consolidated B-24 Liberator GR Mk.V BZ872 "E" pod velením Metoděje Šebely. Úkolem byla protiponorková patrola nad Biskajským zálivem, ze které se již nevrátil. Poslední zpráva pochází z času 13.10 hodin a hovoří o nutnosti přistát na moři z důvodu závady motoru. Dle německých záznamů byl jeho letoun pravděpodobně sestřelen dvojicí německých stíhaček Messerschmitt Bf 109 v prostoru Brestu. Jeho tělo moře nevyplavilo. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Posmrtná ocenění

• Alois Vávra byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána a v roce 1991 do hodnosti plukovníka
• Aloisi Vávrovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939

Odkazy

Související články

• Metoděj Šebela
• Josef Novák (radiotelegrafista)
• Albert Fuksa
• Felix Arnošt Heller
• Ladislav Černohorský
• Miroslav Procházka (pilot)
• Emmrich Urban
• Linhart Fajt

Literatura

• Karel Sýkora - K letcům počtvrté–Alois Vávra a Proskovice (článek v Proskovickém Floriánovi, zimní vydání 2013, str. 4)

Externí odkazy

• Vávra, Alois na stránkách Válka.cz
• Plukovník in memoriam Alois Vávra na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

Portály: Česko | Válka a vojenství | Lidé | Druhá světová válka | Letectví