Amursko-jakutská magistrála

Amursko-jakutská magistrála (rusky Амуро-Якутская железнодорожная магистраль [Amuro-Jakutskaja železnodorožnaja magistraľ]), zkráceně AJAM (АЯМ) je železnice vedoucí od Transsibiřské magistrály na sever do Republiky Sacha. Železnice je rozestavěna s cílem dosáhnout do Magadanu,^[1] případně až na Čukotku s možným tunelovým propojením na Aljašku.^[2]

Amursko-jakutská magistrála
Mapa ruských železničních magistrál                      Amursko-jakutská magistrála                      Bajkalsko-amurská magistrála                      Transsibiřská magistrála                      původní trasa Transsibiřské magistrály                      jižní větev Transsibiřské magistrály
Stát	Rusko Rusko
Provozovatel dráhy	Rossijskije železnyje dorogi, Železnice Jakutska
Datum otevření	2013
Technické informace
Délka	767 km
Rozchod koleje	1 520 mm
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Počet kolejí	1
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0 Transsib na km 7273 u stanice Bamovskaja 19 Šturm Malyj Oldoj 49 Murtygit 66 Purikan 82 Anosovskaja Malyj Oldoj 94 Silip 112 Zabolotnoje Tynda 133 Beleňkaja Tynda 160 Seti BAM do Severobajkalsku 179 B2348 Tynda Tynda 190 B2359 Šachtaum (Vostočnyj) Giljuj 205 B2375 Bestuževo BAM do Komsomolsku na Amuru Giljuj 225 Giljuj 250 Mogot Mogot 285 Amurská oblast/Sacha 285 Jakutskij 298 Nagornaja-Jakutskaja (Nagornyj) Timpton 319 Ajam 319 tunel Nagornyj (cca 1 300 m) 340 Zolotinka Ijengra 357 Okurdan Gorbyllach 382 Oborčo 399 0 Berkakit 408 Něrjungri pasažirskaja 416 Něrjungri gruzovaja Čulman Čulman 419 Děnisovskij Čulman Čulman 430 40 Čulman Čulman 444 Čulbass 455 Těnistyj Čulymakan 485 Chatymi 504 Ogonňor Tit Jangi 548 158 Tajožnaja Michajlovka Vasiljevka Nikolkin Ključ Boľšoj Nimnyr 608 218 Boľšoj Nimnyr Juchta 653 Seligdar 669 Kosarevskij (Lebedinyj) 686 296 Aldan 326 Kuranach (Nižnij Kuranach) Jakokit 767 377 Tommot Aldan 430 Bolotnyj Amga 869 482 Amga (Verchňaja Amga) 545 Kyrbykan 563 Ulu 583 Kjurgeljach 662 Chanijerdach 686 Oleň 700 Ljutěnka 737 Kjorděm 754 Menda 772 Rassoloda 794 Pravaja Lena odbočka do Jakutska (ve stavbě) Lena 810 Tabaga 829 Kjurďugeljach 841 Čabyda 1306 876 Jakutsk gruzovaja 885 Jakutsk pasažirskaja 889 Rečnoj port 1215 808 Nižnij Besťach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať začíná u stanice Bamovskaja, 33 km od Skovorodina v Amurské oblasti a vede přes Tyndu, kde se kříží s Bajkalsko-amurskou magistrálou, se kterou má společných 26 km. U stanice Bestuževo se odpojuje na sever a v současnosti (2018) je pravidelně provozována do Tommotu a ve zkušebním provozu do Nižního Besťachu (předměstí Jakutska).

Trať

Trať je jednokolejná s výjimkou společného úseku s Bajkalsko-amurskou magistrálou, který je dvojkolejný. Trať není kompletně elektrizována. Podstatná část trati je vedena na podloží věčně zmrzlé půdy. Na trati se nachází značné množství mostů s větším rozpětím, které překonávají významné říční toky (např. Giljuj, Aldan, Čulman). Nejdelším tunelem na trati je tunel Nagornyj o délce zhruba 1,3 km, kterým trať podchází Stanové pohoří.

V souvislosti s výstavbou vzniklo podél trati množství sídel, z nichž nejvýznamnější je Berkakit, založený v r. 1977, který je střediskem současné výstavby. Provozovaná délka je 1 213 km.

Trať vznikla jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály a je někdy tak dosud chybně uváděna.

Provoz

Hlavním dopravcem jsou Ruské železnice (Rossijskije železnyje dorogi), ovšem pro přepravu v Jakutsku byla zřízena organizace Železnice Jakutska (rusky Железные дороги Якутии). V důsledku toho má trať dvojí staničení, druhé počínajíc stanicí Berkakit.

Přepravní výkony Železnic Jakutska byly cca 730 mil. tun zboží (2008)^[3] a 130 tis. cestujících (2009).^[4] Až do konečné stanice bylo roce 2020 dopraveno přibližně 6 milionů tun zboží.^[5]

Provoz na trati je komplikován klimatickými vlivy a teploty zde panují v rozsahu -50° až +30 °C.

Historie

Úvahy o stavbě železnice do Jakutska vznikaly v době výstavby Transsibiřské magistrály začátkem 20. století. Stavba byla zahájena ve 30. letech na úseku Bamovskaja – Tynda jako součást plánované Bajkalsko-amurské magistrály, ale již hotové úseky byly v r. 1942 rozebrány a použity při výstavbě povolžské železnice.

• 1972 – druhé zahájení stavby
• 1974 – průjezd prvního vlaku na trase Bamovskaja – Tynda
• 1975 – zahájení stavby na trase do Berkakitu a dále
• 1977 – zahájení pravidelného provozu na trase Bamovskaja – Tynda
• 1978 – zahájení pravidelného provozu na trase Tynda – Berkakit
• 1984 – zahájení provozu osobní dopravy do stanice Něrjungi
• 1985 – zahájení stavby na trase do Jakutska
• 2004 – prodloužení běžného provozu do Tommotu
• 2011 – dokončení trati do Nižního Besťachu (bez inženýrských staveb a infrastruktury)^[6]
• 2014 – zahájení zkušebního provozu^[7]
• 2019 – zahájení pravidelného osobního provozu^[8] (od 1. prosince). Vlak jezdí každý šestý den.^[9]

Výstavba bude pokračovat stavbou odbočky do Jakutska vedenou mostem přes Lenu v délce 2 km. V současné době probíhá výstavba železniční trati ze stanice Nižnij Besťach do stejnojmenného říčního přístavu na řece Leně.

Galerie

• 
  Trať v okolí Tommotu
• 
  Nádraží v Aldanu
• 
  Na trati Tommot - Něrjungi
• 
  Nádraží v Tyndě
• 
  Nádraží v Nižním Besťachu