Anglická vlajka

Vlajka Anglie, jedné ze zemí Spojeného království, je tvořena bílým listem o poměru stran 3:5 se svatojiřským křížem. Šířka kříže je 1/5 výšky vlajky.

Anglická vlajka, poměr stran: 3:5

Historie vlajky sv. Jiří

Červený kříž se objevil jako znak již v době křížových výprav, ale tehdy byl užíván Francouzi a teprve během stoleté války došlo k výměně bílého kříže za červený. Je to jeden z nejstarších znaků reprezentujících Anglii. Svatý Jiří byl podle křesťanské hagiografie římským vojákem pocházejícím z Anatolie a je (mimo jiné i) patronem Anglie.^[1]

Status národní vlajky Anglie dostala na začátku 17. století, oficiální vlajkou je od roku 1606. Vlajka Anglie byla zakomponována do britské vlajky a z ní odvozených vlajek, nebo např. do vlajky kanadské provincie Alberta. Obdobně byl červený svatojiřský kříž využit také na gruzínské vlajce.

Vlajka s drakem

Alternativní neoficiální vlajka s drakem, poměr stran: 3:5

Odlišnou neoficiální alternativou je červená vlajka s bílým drakem, který vychází z artušovských legend. Je zmíněn v dílech Historia Brittonum z 9. století a Historia Regum Britanniae od Geoffreye z Monmouthu z 12. století. Autor staršího díla, patrně velšský mnich, připisuje červeného draka keltským Britům (pozdějším Velšanům). Vůči němu vystupuje v opozici bílý drak Anglosasů (pozdějších Angličanů). Podle legendy měl draky spatřit britonský král Vortigern ve svém vidění a čaroděj Merlin mu vyložil jeho význam. Rovněž Geoffrey z Monmouthu připisuje bílého draka právě Angličanům (Anglosasům).^[zdroj?]

Drak na moderní vlajce nemá přesně definovanou podobu a existují různé varianty. Podobá se vlajce Walesu, která má draka červeného.

Královská standarta

Základem standarty anglického panovníka je heraldický znak Plantagenetů, na němž se vyskytují tři zlatí lvi.

• 
  1198–1340
• 
  1340–1395, 1399–1406
• 
  1395–1399
• 
  1406–1554, 1558–1603
• 
  1554–1558