Slepýšovití

Slepýšovití (Anguidae) jsou čeledí ještěrů s protáhlým tělem a redukovanými končetinami. V ČR žijí dva druhy, hadům podobní slepýš křehký a slepýš východní^[1] (dříve označovány jako poddruhy slepýše křehkého). Největším druhem je blavor žlutý z jižní Evropy a Blízkého Východu, který dorůstá délky až 135 cm.

Slepýšovití
slepýš křehký (Anguis fragilis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Řád	šupinatí (Squamata)
Podřád	ještěři (Sauria)
Čeleď	slepýšovití (Anguidae) Gray, 1825
Podčeledi
aligátorci (Gerrhonotinae) dvojjazyčníci (Diploglossinae) slepýši (Anguinae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Slepýšovití mají štíhlé tělo a dlouhý lámavý ocas, končetiny bývají menší a u některých druhů jsou patrné jen jako rudimenty na kostře. Toto se týká především podčeledi slepýši, aligátorci mají končetiny normálně vyvinuté. Jazyk je dlouhý a rozeklaný. Společným znakem všech slepýšovitých je tzv. osteodermový podkožní kryt, tuhé ochranné brnění, které však způsobuje, že beznozí zástupci postrádají rychlost, mrštnost a ohebnost hadů.

Žijí na zemi nebo pod zemí a živí se hlavně hmyzem včetně larev, žížalami a dalšími bezobratlými.

Systematika

Navzdory své velké podobnosti se scinky (například krátkonožka evropská známá i z jihu Slovenska), jimž jsou rozhodně více podobní než hadům, jsou slepýšovití spíše příbuzní varanům nebo agamám.

Rozšíření

Slepýšovití jsou rozšířeni v Evropě, Asii i Americe a je známo přes 100 recentních druhů.