Anita Lizanová

Anita Lizanová, celým jménem Anita Lizana de Ellis (* 19. listopadu 1915 Santiago de Chile – 21. srpna 1994 Londýn), byla chilská tenistka. Hrála pravou rukou a měřila 159 cm. Pro drobnou postavu, rychlost a zarputilost měla přezdívku La Ratita („Malá krysa“).^[1]

Anita Lizanová
Datum narození	19. listopadu 1915
Místo narození	Santiago de Chile
Datum úmrtí	21. srpna 1994 (ve věku 78 let)
Místo úmrtí	Ferndown
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S tenisem začínala jako šestiletá v Club Tennis Riege des Deutschen Vereins v Quinta Normal, kde byl její otec správcem. V letech 1930 až 1934 vyhrála pětkrát v řadě chilský šampionát a její rodina uspořádala sbírku, jejíž výtěžek umožnil Lizanové, aby odešla hrát do Evropy. Vyhrála Queen's Club Championships v roce 1935, Irish Open a britské mistrovství na krytém dvorci v roce 1936. V letech 1935, 1936, 1937 a 1946 se stala tenisovou mistryní Skotska. Postoupila do třetího kola French Open 1935. Ve Wimbledonu postoupila v letech 1936 a 1937 do čtvrtfinále. V roce 1937 vyhrála ženskou dvouhru na US Open a stala se první latinskoamerickou vítězkou grandslamového turnaje.^[2] Ve finále porazila Polku Jadwigu Jędrzejowskou 6:4, 6:2. A. Wallis Myers ji označil v The Daily Telegraph za světovou ženskou tenisovou jedničku roku 1937.^[3] Spolu s Margaret Scrivenovou postoupila do čtvrtfinále wimbledonské čtyřhry v roce 1938. Jejím posledním velkým turnajem byl Wimbledon v roce 1947, kde prohrála ve druhém kole s Patricií Canningovou Toddovou.

Jejím manželem byl od roku 1938 skotský tenista a obchodník Ronald Ellis, s nímž měla tři potomky.^[4] Žila v Dundee a do Chile se vracela na exhibiční vystoupení v letech 1966 a 1989. Zemřela ve věku 78 let na rakovinu žaludku. Je po ní pojmenován jeden z kurtů tenisového stadionu v Santiagu de Chile.