Anna Braniborská (1507–1567)

Anna Braniborská (1. ledna 1507 – 19. června 1567) byla rodem braniborskou princeznou a sňatkem meklenburskou vévodkyní.

Anna Braniborská
meklenburská vévodkyně
Anna Braniborská
Narození	1. ledna 1507
Úmrtí	19. června 1567 Lübz
Pohřbena	Schwerinská katedrála
Manžel	Albrecht VII. Meklenburský
Potomci	Magnus Braniborský Jan Albrecht I. Meklenburský Oldřich III. Meklenburský Jiří Braniborský Anna Meklenburská Ludvík Braniborský Jan Braniborský Kryštof Meklenburský Žofie Braniborská Karel I. Meklenburský
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Jáchym I. Nestor Braniborský
Matka	Alžběta Dánská
Příbuzní	Markéta Braniborská, Alžběta Braniborská, Jáchym II. Hektor Braniborský a Jan Braniborsko-Küstrinský (sourozenci) Kateřina Braniborsko-Küstrinská (neteř) Jan VII. Meklenburský a Zikmund August Meklenburský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Anna se narodila jako druhé dítě/nejstarší dcera z pěti potomků braniborského kurfiřta Jáchyma I. Nestora a jeho manželky Alžběty, dcery krále Jana Dánského.

17. ledna 1524 se Anna v Berlíně provdala za mekelenburského vévodu Albrechta VII. Do manželství přinesla věnem 20 000 zlatých, na oplátku získala k doživotnímu užívání okres Lübz a Crivitz.

Anna byla popisována jako nešťastná a zatrpklá žena. Od luteránské víry se odvrátila ke katolickému vyznání. Veškerou svou náklonnost věnovala oběma mladším synům, kdežto ke svému nejstaršímu neměla žádný vztah.

Po manželově smrti v roce 1547, se usadila v Eldenburg, své vdovské rezidenci v Lübz, kde jako v jediné části země se neujalo luteránství. V roce 1559 však odtud, přes Annino katolické vyznání, její syn Jan Albrecht I. všechny katolické kněží a řeholníky nechal vyhnat.

Anna zemřela v roce 1567 a rozporu s její poslední vůlí byla pohřbena ve schwerinské katedrále. Ještě za svého života si zřídila hrobku v městském kostele svého vdovského sídla a ve své závěti z 25. března 1557 vyjádřila přání být zde pohřbena podle katolického ritu. Její nejstarší syn Jan Albrecht I. však proti jejímu přání rozhodl matku nechat pohřbít v evangelickém kostele. Náhrobek tak má vévodkyně jak v Lübz, tak ve Schwerinu.

Potomci

• Magnus (*/† 19. listopadu 1524)
• Jan Albrecht I. Meklenburský (23. prosince 1525 – 12. února 1576), vévoda meklenbursko-güstrowský a meklenbursko-zvěřínský, ⚭ 1555 Anna Sofie Pruská (11. června 1527 – 6. února 1591)
• Oldřich III. Meklenburský (21. dubna 1527 – 14. března 1603), vévoda z Meklenburku,

  ⚭ 1556 Alžběta Dánská (14. října 1524 – 15. října 1586)

  ⚭ 1588 Anna Pomořanská (18. září 1554 – 10. září 1626)

• Jiří (22. února 1529 – 20. července 1552), svobodný a bezdětný
• Anna Meklenburská (14. října 1533 – 4. července 1602), ⚭ 1566 Gotthard Kettler (2. února 1517 – 17. května 1587), vévoda kuronský a zemgalský
• Ludvík (*/† 1535)
• Jan (*/† 1536)
• Kryštof Meklenburský (30. července 1537 – 4. března 1592),

  ⚭ 1573 Dorotea Dánská (1528–1575)

  ⚭ 1581 Alžběta Švédská (1549–1597)

• Žofie (*/† 1538)
• Karel I. Meklenburský (28. září 1540 – 22. července 1610), svobodný a bezdětný

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Anna of Brandenburg, Duchess of Mecklenburg na anglické Wikipedii a Anna von Brandenburg (1507–1567) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Braniborská na Wikimedia Commons