Anna Náprstková

Anna Náprstková-Fingerhutová rozená Homová (24. dubna 1788 Praha^[2] – 20. října 1873 Praha^[3]) byla česká podnikatelka a filantropka.

Anna Náprstková-Fingerhutová
Portrét Anny Náprstkové od Josefa Mánesa, po roce 1850
Narození	24. dubna 1788 Praha České království České království
Úmrtí	19. října 1873 (ve věku 85 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	obchodnice a podnikatelka
Děti	Ferdinand Pravoslav Náprstek[1] Vojtěch Náprstek[1]
Citát
V posledních měsících rozmnožil se počet almužníků až na 4000 měsíčně, i nemohu při nejlepší vůli vyhověti. Uvádím tedy ve známost, že od 1. března bude se chléb rozdávat jen starým a k práci neschopným osobám a jen takové budou míti přístup do dvora.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v Praze v rodině mlynáře Vincence Homa a Josefy, roz. Draské. Navštěvovala školu ve farnosti sv. Petra. Na jaře 1795 během povodně utonul její otec.^[4] Protože matka neměla na zaplacení školy, Anna si tzv. sobotáles odpracovávala sama – uklízela třídu a posluhovala učiteli. V osmi letech jí onemocněla i matka. Rodina po smrti otce zchudla. Nejprve musela jít do služby Annina sestra Barbora (1780–1852) a v jedenácti letech i Anna – vstoupila do služby ke svému strýci. Po smrti tohoto strýce sloužila u druhého strýce – vedla mu domácnost a pracovala také v jeho krupařském obchodě na Malé Straně.^[5] Zde se učila od svých příbuzných v obchodě a svou pílí pomáhala jeho rozvoji.

V únoru 1808 se provdala za Jana Nováka z Malé Strany. Spolu měli šest dětí: Jana (1808–1828) – studoval filozofii, Antonína (1810–1836) – byl majitelem mlýna, Vincence (1812–1813), Vojtěcha (* 1814, zemřel brzy po narození), Barboru (1815–1816) a Rosalii (1817–1830).^[6] Po svatbě začali provozovat restauraci U Zlatého hada čp. 474 na Malé Straně, pak v Ostruhové ulici (dnes Nerudově) čp. 250. Poté v karlínské Invalidovně zřídili pro vojáky "stravovatelství a výčep". Roku 1816 zakoupili hostinec Na Seníku v Bubenči čp. 14. V roce 1818 si propachtovali malostranský pivovar a hostinec U Hermanů (lidově U Hermonů) v Mostecké ulici čp. 274.

Anna Náprstková se syny Ferdinandem (vlevo) a Vojtou (vpravo).

V roce 1819 Anna ovdověla. O tři roky později se provdala^[7] podruhé. Jejím druhým manželem se stal za sládek Antonín Fingerhut (1775–1832). V roce 1880 bylo příjmení úředně změněno z Fingerhut na Náprstek.^[8]. Za manželem se přestěhovala na Uhelný trh do pivovaru U Šturmů. V srpnu 1826 spolu zakoupili dům U Halánků s vinopalnou a hostincem na Betlémském náměstí. Později zde zřídili také pivovar. Roku 1832 Anna Fingerhutová ovdověla opět. Z druhého manželství se narodili dva synové, Ferdinand a Vojta. Syna Vojtěcha podporovala jak v době jeho vyhnanství (odešel do emigrace do USA po potlačení revoluce v roce 1848 a strávil tam více než devět let), tak i později, kdy se stala mecenáškou aktivit vedoucích k založení dnešního Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Byla také jednou z prvních podporovatelek Amerického klubu dam, prvního českého ženského osvětového spolku. Spolek se scházel v knihovně v domě U Halánků.^[9]

Získala značný majetek a využívala jej k podpoře chudých. První den v měsíci vždy rozdávala bochníky chleba nebo peněžitou almužnu. Mezi dráteníky, kteří procházeli zemí, byla známa jako panímaminka Náprstková. Podporovala i nemajetné studenty a poutníkům poskytovala zdarma noclehy. Výnosná živnost jí umožnila zakoupit další dům, kromě výroby lihovin provozovala i obchod a výčep s restaurací. Po celý život zůstala skromná, pracovitá a pokorná. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech^[10].

Inspirace v umění

Ve druhém díle historické pentalogie Vladimíra Neffa Císařské fialky vystupuje Anna Náprstková jako „panímaminka Náprstková“ spolu se svým synem Vojtou Náprstkem.^[11] V televizním seriálu Sňatky z rozumu, natočeném podle Neffova díla, ji představovala Jiřina Štěpničková.