António Lobo Antunes

António Lobo Antunes (* 1. září 1942, Lisabon) je portugalský spisovatel. Roku 2007 získal Camõesovu cenu, nejvýznamnější ocenění pro portugalsky píšící autory.^[1][2]

António Lobo Antunes
Narození	1. září 1942 (82 let) Lisabon
Povolání	lékař a spisovatel
Stát	Portugalsko Portugalsko
Alma mater	Lisabonská univerzita
Významná díla	Que cavalos sao aqueles que fazem sombra no mar? Manual dos Inquisidores Fado Alexandrino O Arquipélago da Insónia Exortação aos Crocodilos … více na Wikidatech
Ocenění	Cena Rosalíe de Castrové v portugalštině (1998) Rakouská státní cena za evropskou literaturu (2000) velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče (2004) Cena Jeruzaléma (2005) Cena Josého Donosa (2006) … více na Wikidatech
Rodiče	João Alfredo Lobo Antunes
Příbuzní	João Lobo Antunes, Manuel Lobo Antunes a Nuno Lobo Antunes (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

V době Salazarova režimu byl vojenským lékařem ve válce v Angole (1968^[3]-1973). Válka se stala velkým tématem i jeho prózy, zejména raných textů. Do Portugalska se vrátil v roce 1973 a začal zde pracovat jako klinický psychiatr. Brzy se však začal věnovat literatuře. Žije v Lisabonu.

Vydal romány Sloní paměť, Jidášova díra, Fado v alexandrínech, Lodě, Pojednání o vášních duše, Smrt Carlose Gardela, Portugalská nádhera, Nevcházej tak rychle do té temné noci, Zdravím vás, tam dole, Včera jsem tě neviděla v Babylónii. Vydal i několik souborů svých fejetonů, které vycházely v nedělních přílohách několika portugalských deníků.^[4]

Jeho knihy bývají vnímány jako temné a pesimistické.^[5]