Antonín Brus z Mohelnice

Antonín Brus z Mohelnice O.Cr. německy Anton Brus von Müglitz; (13. února 1518 Mohelnice – 28. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a 8. arcibiskup pražský (1561–1580).

Vysoce důstojný Antonín Brus z Mohelnice
8. arcibiskup pražský
Anton Brus z Mohelnice
Církev	Římskokatolická
Předchůdce	Konrád z Vechty
Nástupce	Martin Medek z Mohelnice
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580) Biskup vídeňský (1558–1562)
Osobní údaje
Datum narození	13. února 1518
Místo narození	Mohelnice Markrabství moravské
Datum úmrtí	28. srpna 1580 (ve věku 62 let)
Místo úmrtí	Praha, České království Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Katedrála sv. Víta v Praze
Národnost	česká
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Brusova hospoda a Brusův šenk v Mohelnici, připomínají arcibiskupovu osobnost v jeho rodném městě.

Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 se stal biskupem ve Vídni a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.

„	Téhož léta 23. dne měsíce prosince arcibiskupství pražské z vůle císaře Ferdinanda a s dovolením nejvyššího biskupa vyhlášením za arcibiskupa pražského vší poctivosti hodného pána, pana Antonína z Muglic, vídeňského biskupa a na koncilium tridentském legáta císařského, jest obnoveno. Stalo se v soudné světnici na Hradě pražském v přítomnosti Jeho Milosti císařské Ferdinanda jakožto krále českého a stavův téhož království. Kdež i administrátorové a konsistoř pražská, též i preláti kostela Hradu pražského obesláni byli. A tu vyhlášen jest předepsaný pán, pan Antonín, rodem z Mohelnice v markrabství moravském, za arcibiskupa pražského etc.	“
— Marek Bydžovský z Florentina[1]

Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce 1425 definitivně zbaven úřadu prohusitský Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten ale nedostal potřebné papežské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu.

S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.

Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Zemřel 15. srpna roku 1580 v Praze a byl pohřben v kapli sv. Jana Křtitele katedrály sv. Víta. Náhrobní deska z červenohnědého sliveneckého mramoru o rozměrech 2,20 x 1,20 m s reliéfní postavou arcibiskupa byla při rekonstrukci v 19. století z dlažby vyzdvižena a zapuštěna do severovýchodní stěny kaple.