Antonín Emil Titl

Antonín Emil Titl, často psán Tittl, (2. října 1809 Pernštejn^[1] – 21. ledna 1882 Vídeň) byl český kapelník a hudební skladatel.

Antonín Emil Titl
Antonín Emil Titl
Základní informace
Narození	5. října 1809 nebo 2. října 1809 Pernštejn Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. ledna 1882 (ve věku 72 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry	klasická hudba, duchovní hudba, opera a scénická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent a kapelník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině hospodářského úředníka na hradě Pernštejně. Byl pokřtěn jako Antonín František Serafinský. V roce 1821 byl poslán do Frankštátu (dnes Nový Malín) k učiteli Thiemovi, u nějž se naučil hrát na varhany, na kontrabas a základy generálního basu. V sedmnácti letech přišel do Brna, kde se měl připravovat na učitelské povolání, ale zcela jej zaujala hudba. Studoval u Gottfrieda Riegra, stal se kontrabasistou brněnského divadla a příležitostně komponoval scénickou hudbu.

V roce 1832 zkomponoval na libreto svého přítele Antonína Bočka operu Die Burgfrau (Bílá paní pernštejnská) na motivy moravské pověsti o Bílé paní. Opera premiéru 28. května 1832 v Brně za řízení autora a měla velký úspěch. Tittl pak přesídlil do Olomouce, kde byla tato opera rovněž uvedena a kde v roce 1832 napsal slavnostní mši k intronizaci hraběte Ferdinanda Chotka do funkce olomouckého arcibiskupa. Nepodařilo se mu však v Olomouci získat trvalé zaměstnání, tak patrně hned následujícího roku odešel do Prahy. Komponoval klavírní skladby, písně a sbory v romantickém duchu, zřetelně ovlivněné tvorbou Franze Schuberta a Roberta Schumanna. Měly úspěch a řada jich byla vydána tiskem.

V roce 1835 se stal vojenským kapelníkem 28. pěšího pluku hraběte Latoura. S vojenskou hudbou pořádal koncerty na Slovanském (tehdy Barvířském) ostrově, které zaujaly i Bedřicha Smetanu. Kromě populárních skladeb Johanna Strausse, Josefa Lannera či Josefa Labického uváděl i závažnější skladby Mozartovy a Ludwiga van Beethovena. Učinil tak z ostrova významné pražské kulturní centrum.

V roce 1840 se stal dirigentem ve známém vídeňském divadle v Josefstadtu. Pro toto divadlo psal hudbu k fraškám, hudebním komediím i výpravným hrám. Největšího úspěchu se dočkal hudbou ke hře Wastl oder die Bömischen Amazonen. Polka s této hry (Wastl-Polka) doslova zlidověla. Stejně populární se stala i komedie Der Zauberscheier (1842), která se dočkala více než 300 představení. Hrála se i v pražském Národním divadle jako Čarovný závoj.

V roce 1850 získal místo dirigenta vídeňského Dvorního divadla (Hofburgtheater), kde působil až do roku 1870. Pro toto divadlo komponoval scénickou hudbu, předehry, různé vložky i celá melodramata a pracoval pro něj i po odchodu do důchodu. V tomto divadle uvedl i svou druhou operu: Das Wolkendkind.

Dílo (výběr)

Celkem zkomponoval na 300 skladeb, z nichž zhruba třetina vyšla i tiskem. Jejich úroveň je nevyrovnaná. Umělecky jsou nejvýše ceněny jeho písně z pražského období života.

Opery

• Die Burgfrau
• Das Wolkendkind

Scénická hudba

• Wastl oder die Bömischen Amazonen
• Der Zauberscheier
• Der Todtentanz
• Mammons Palast

Ostatní skladby

• Die Nächtliche Heerschau (orchestrální balada)
• Sérénade célèbre
• Torquato Tasso (ouvertura)
• Veselé ženy windsorské (ouvertura)
• Kupec benátský
• Ouvertura dle slovanských nápěvů
• Märsche des löblichen k. u. k. Infanterie-Regiments Graf Latour

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Jan Trojan: Bílá paní pernštejnská na operní scéně. Hudební věda, 46, 1-2, pp. 91-116