Antonín Gregor

Antonín Gregor (9. září 1908 Staré Město^[1] – 7. září 1986 Praha^[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR a československý ministr zahraničního obchodu.

JUDr. Antonín Gregor
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Ministr zahraničního obchodu
Ve funkci: 1948 – 1952
Předchůdce	Hubert Ripka
Nástupce	Richard Dvořák
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	9. září 1908 Staré Město Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. září 1986 (ve věku 77 let) Praha Československo Československo
Choť	Věra Gregorová
Děti	Petr Gregor, Pavlíček Gregor
Profese	politik a diplomat
Commons	Antonín Gregor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z rodiny zedníka. V mládí byl členem Dělnické tělovýchovné jednoty, během studií v Brně se začal politicky angažovat v KSČ. Stal se pak členem krajského vedení strany. Po dokončení studií a absolvování prezenční vojenské služby nastoupil jako obvodový soudce. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Po osvobození se stal žalobcem při mimořádném lidovém soudu v Uherském Hradišti. V roce 1946 byl rovněž členem Okresního národního výboru.^[3]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Zlín. Mandát si podržel až do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954. V druhé vládě Klementa Gottwalda a ve vládě Antonína Zápotockého byl v letech 1948–1952 ministrem zahraničního obchodu.^[4][5]

Zastával i stranické funkce. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Na funkci rezignoval v prosinci 1952.^[6] V lednu 1948 byl členem komise ÚV KSČ pro dopracování pravomocí slovenských orgánů v nové chystané ústavě Československa.^[7] Působil také jako velvyslanec Československa v Číně a jako první náměstek ministra zahraničí.^[8] Mezi lety 1967 a 1970 zastával úřad velvyslance v Polsku, kde prožil pražské jaro a telegraficky zpravil československou vládu o účasti polských vojsk na invazi, v roce 1970 byl penzionován.^[9]