Antonín Jan Jungmann

Antonín Jan Jungmann, zkráceně také Antonín Jungmann (19. května 1775, Hudlice^[1] u Berouna – 10. dubna 1854, Praha ^[2]), byl český lékař, překladatel z němčiny a v roce 1839 rektor Univerzity Karlovy.^[3]

Hrob rodiny Jungmannovy na Olšanských hřbitovech

Antonín Jan Jungmann
Antonín Jan Jungmann
Narození	19. května 1775 Hudlice České království České království
Úmrtí	10. dubna 1854 (ve věku 78 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	lékař, pedagog, překladatel, porodník, vydavatel a spisovatel literatury faktu
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Příbuzní	Josef Jungmann bratr Jan Jungmann bratr Josef Josefovič Jungmann synovec
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1839)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Antonín Jan Jungmann byl mladším bratrem českého obrozeneckého jazykovědce Josefa Jungmanna. Přispěl k vytvoření české odborné terminologie.
Významný byl jeho přínos k rozšíření zájmu o sanskrt a k poznání Indie a její staré kultury. Poprvé u nás uveřejnil ukázku originálních "liter dévanágarických", jakož i příklad čtení původního sanskrtského textu. (Významný překlad nejstarší části eposu Mahábháraty, romantický příběh O Nalovi a Damajantí v roce 1823.) Orientu věnoval pozornost též ve své obsáhlé obecné studii o antropologii.

Jeho přičiněním byl také poprvé zveřejněn opis Rukopisu zelenohorského (v roce 1820 ve Varšavě).^[4]

Dokončil studia na FF UK a ve svých 25 letech nastoupil na medicínu; lékařský diplom získal v roce 1805. Rok před tím ještě jako student napsal učebnici pro porodní báby „Úvod k babení“, která je první českou učebnicí porodnictví.^[5] První roky lékařské praxe vykonával v Napajedlích, ale již v roce 1808 se vrátil do Prahy. Měl zde nastoupit do nemocnice u Milosrdných bratří, začal však přednášet teoretické porodnictví na pražské lékařské fakultě (v němčině i češtině). V roce 1811 se stal profesorem porodnictví teoretického i praktického, pro mediky vedl přednášky v němčině a pro porodní báby v češtině. Snažil se zlepšit úroveň a podmínky pro výuku porodnictví, později nazývanou termínem “pražská porodnická škola”. Pro zlepšení péče o rodičky dal zrekonstruovat a rozšířit budovu původní Zemské porodnice u Apolináře, která v té době sídlila v Kanovnickém domě u kostela svatého Apolináře.^[5] V roce 1839 se Antonín Jungmann stal rektorem Karlovy univerzity.^[5]

K jeho studentům patřil František Jan Mošner, profesor olomouckých lékařských studií a významný inovátor na poli porodnictví.

Zemřel roku 1854 v Praze a byl pohřben do rodinného hrobu na Olšanských hřbitovech, stejně jako jeho bratr Josef a další příbuzní.

Dílo

• Úvod k babení, 1804
• Umění babické, 1814
• O sanskrtu, Krok (Praha), díl 1., 1821: 65–81