Antonín Kratochvil

Možná hledáte: českého fotografa Antonína Kratochvila s pseudonymem Tino Kratochvil.

Antonín Kratochvil (31. srpna 1924, Brno – 11. prosince 2004, Mnichov) byl český spisovatel, prezident exilového PEN klubu.

Antonín Kratochvil
Narození	31. srpna 1924 Brno Československo Československo
Úmrtí	11. prosince 2004 (ve věku 80 let) Mnichov Německo Německo
Povolání	spisovatel, literární historik, editor, redaktor, básník, literární kritik, prozaik, vydavatel, historik a kritik
Rodiče	Josef Kratochvil otec
Příbuzní	Josef Kratochvil bratr Jef Kratochvil synovec Jiří Kratochvil synovec
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

V roce 1945 maturoval na gymnáziu v Brně, poté začal studovat dějepis a češtinu, ale v r. 1948 byl z politických důvodů vyloučen. V roce 1947 se stal redaktorem Lidové obrody, což byly brněnské katolicky orientované noviny. Redaktorem tam zůstal až do roku 1952, kdy emigroval do Německa.

V Mnichově se ihned zapojil do dění kolem rádia Svobodná Evropa, roku 1954 zde získal doktorát z filosofie. Na Svobodné Evropě a Hlasu Ameriky vedl rozhlasové pořady věnované osobnostem české literatury. Publikoval v celé řadě exilových listů – Proměny, Archa, Nový život atp. Sám založil a redigoval edici Lucernička (1952–1962)^[1] a Kamenný erb (1953–1961 a 1971–1976)^[2].

V letech 1973–1977 vydal třísvazkové dílo Žaluji, v němž zdokumentoval zvůli a nezákonnosti páchané československou justicí a represívními složkami ve službách komunistického režimu. Jde o jedno ze stěžejních děl v této oblasti.

Po roce 1989 zůstal v Mnichově, ale dojížděl přednášet na universitách v Plzni a v Brně.

Dílo

• Kniha konvertity, 1948, vydáno ještě před emigrací v Praze, eseje
• Peníz exulantův, 1956, uspořádání a okomentování exilové literatury
• Kniha esejů, 1959
• Poutník neznámých oceánů, 1959
• Kniha setkání, 1962
• Die kommunistische Hochschulpolitik in der Tschechoslowakei. Geschichte und Analyse der Entwicklung bis zur Gegenwart, 1968
• Bibliografie krásné české literatury vydané v exilu (únor 1948–květen 1967), 1968
• Dichter ohne Heimat. Tschechische und slowakische Exilschriftsteller, 1970
• Žaluji (1972–1977)
  • Žaluji 1). Stalinská justice v Československu (Mnichov 1973)
  • Žaluji 2). Vrátit slovo umlčeným (Haarlem 1975)
  • Žaluji 3). Cesta k Sionu (Haarlem 1977)
• Básníci ve stínu šibenice, 1976
• Via dolorosa. Poezie Z. Rotrekla, V. Rence, J. Palivce, 1977
• Abendgespräche mit Luis Trenker, 1980
• Oheň baroka. Kavalíři písně, mystici a asketové v české barokní literatuře (Mnichov 1984, Brno 1991)
• Das Böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der tschechischen Kulturgeschichte, Mnichov 1989
• … za ostnatými dráty a minovými poli … Vývojové tendence v české exilové literatuře v l. 1948–68, Mnichov – Brno 1993.