Assimi Goïta
maliský důstojník From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Assimi Goïta (* 9. listopadu 1983 Bamako)[1] je malijský vojenský důstojník, od května 2021 prozatímní prezident Mali. Goïta byl předsedou Národního výboru pro spásu lidu, vojenské organizace, která v roce 2020 při státním převratu svrhla bývalého prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu. Po státním převratu v roce 2021[2] převzal moc od Baha Ndawa a byl prohlášen za prozatímního prezidenta Mali.[3][4][5]
Remove ads
Mládí
Goïta se narodil v roce 1983 jako syn důstojníka malijských ozbrojených sil.[6] Prošel několika vojenskými akademiemi v Mali.[7] Je ženatý s Lalou Diallo, příslušnicí etnika Fulbů.[8]
Vojenská kariéra
Goïta sloužil ve speciální jednotce malijských ozbrojených sil.[9] V roce 2018 se v Burkině Faso setkal s Mamadym Doumbouyou z Guineje během školení pořádaného americkou armádou, které bylo vyhrazeno velitelům speciálních jednotek v regionu. Goïta i Doumbouya později zahájili vojenské převraty proti vládám svých rodných zemí.[10]
Absolvoval výcvik ve Spojených státech, Francii a Německu a měl zkušenosti se spoluprací se speciálními jednotkami Armády USA.[11]
Remove ads
Politická kariéra
Předseda Národního výboru pro spásu lidu
Goïta byl předsedou Národního výboru pro spásu lidu, povstalecké skupiny, která v roce 2020 provedla státní převrat a svrhla prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu. Skupina se zavázala iniciovat nové volby, které by Keïtu nahradily.[12][13] Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) vyvíjelo na juntu tlak, aby zemi vedl civilista.[14] Jeho nástupcem se stal Bah Ndaw.
Viceprezident
Dne 21. září 2020 byl Goïta skupinou 17 voličů jmenován viceprezidentem a Bah Ndaw prezidentem.[14][15] Funkci měl zastávat 18 měsíců, tedy do nových voleb.[14] Přísahu složil 25. září.[16][17] Dne 1. října byl zveřejněn dopis, ve kterém bylo v reakci na žádost ECOWAS upřesněno, že viceprezident nebude moci nahradit prezidenta.[18]
Prozatímní prezident
Dne 24. května 2021 se Goïta podílel na státním převratu, po němž se chopil moci. Prezident Ndaw a předseda vlády Moctar Ouane byli zadrženi. Goïta prohlásil, že se Ndaw pokouší „sabotovat“ přechod k demokracii, a zavázal se k volbám v roce 2022. Podnětem k převratu bylo Goïtovo tvrzení, že s ním Ndaw nekonzultoval obměnu vlády.[2][19] Jedním z motivů převratu bylo také odvolání plukovníka Sadia Camary z funkce ministra obrany. Po opětovném převzetí moci Goïta Camaru opět jmenoval ministrem obrany.[20]
Dne 28. května 2021 jej ústavní soud prohlásil za prozatímního prezidenta Mali. Téhož dne prohlásil, že jmenuje předsedu vlády z koalice M5-RFP.[3][4]
ECOWAS převrat odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali a uvalit na Mali embargo.[21] Goïta se ke krokům ECOWAS vyjádřil následovně: „I když litujeme nelegitimní, nezákonné a nehumánní povahy některých rozhodnutí, Mali zůstává otevřené dialogu s Hospodářským společenstvím západoafrických států s cílem najít konsenzus“.[22]
V lednu 2023 omilostnil 49 vojáků z Pobřeží slonoviny, kteří byli odsouzeni za „útok a komplot proti vládě“ a ohrožení bezpečnosti státu.[23]
Dne 23. června 2023 se konalo ústavní referendum, v němž 97 % hlasujících Malijců schválilo novou ústavu.[24] Účinnosti nabyla 23. července.[25]
V červenci 2023 se Goïta zúčastnil summitu Rusko–Afrika v Petrohradě, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.[26] Mimo jiné hovořili o vztazích a spolupráci mezi jednotlivými národy.[27]
Pokus o vraždu
Dne 20. července 2021 byl Goïta napaden nožem, když se modlil ve Velké mešitě v Bamaku během oslav svátku Íd al-Adhá.[28] Útočník byl poté, co se mu nepodařilo prezidenta bodnout, okamžitě zatčen.[29] Celkově byli bezpečnostní složkou zatčeni dva muži.[30] Jedním z mužů byl voják speciální jednotky, o němž se mylně myslelo, že je útočníkovým komplicem.[31] Útočník, identifikovaný jako učitel, zemřel ve vazbě pět dní po útoku. Příčina smrti není známa.[32]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads