Asta Nielsenová

Asta Sofie Amalie Nielsenová (11. září 1881 Kodaň – 25. května 1972 tamtéž) byla dánská herečka němého filmu. Byla erotickým symbolem a nejlépe placenou hvězdou své doby, natočila přes sedmdesát filmů.

Asta Nielsenová
Narození	11. září 1881 Gammel Kongevej
Úmrtí	25. května 1972 (ve věku 90 let) Frederiksberg
Místo pohřbení	Hřbitov Vestre
Choť	Gregori Chmara (1923–1930) Urban Gad
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herecká kariéra

Narodila se v chudé rodině na kodaňském předměstí Vesterbro, vystudovala herectví a od roku 1902 hrála v divadle Dagmarteatret. Pro film ji objevil v roce 1910 režisér Urban Gad, který byl také jejím prvním manželem. Díky rolím v Gadových temných psychologických dramatech se Nielsenová stala světoznámou hvězdou, prototypem provokativní ženy-vampa, jejíž umění bylo srovnáváno s Eleonorou Duseovou, Guillaume Apollinaire o ní řekl: „Je vším. Vizí pijáka i snem osamělce.“^[1] Byla průkopnicí filmového herectví, které se od divadelního lišilo uměřenějšími gesty a důrazem na mimiku, působivost jejího projevu umocňovala chlapecky štíhlá postava, bledá tvář a velké oči. Jejím častým hereckým partnerem byl Valdemar Psilander. Před první světovou válkou se Nielsenová s Gadem usadila v Německu, kde byla známá prostě jako Die Asta. O její herecké tvárnosti svědčí role Hamleta, kterou hrála ve filmovém zpracování Svenda Gadeho roku 1921.^[2] Po nástupu nacistů k moci se vrátila do Dánska, kde se živila jako výtvarnice a spisovatelka, vydala úspěšnou autobiografii Mlčící múza.

Filmy

Uvedené v češtině:

• 1910 Od stupně k stupni
• 1911 Lásky tanečnice
• 1911 Plamenné sny
• 1912 Děvče bez vlasti
• 1913 Hříchy otců
• 1914 Andílek
• 1920 Rej
• 1921 Hamlet
• 1922 Slečna Julie
• 1923 Král Nazaretský
• 1925 Ulička, kde není radosti
• 1927 Tragédie nevěstky