Ath
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ath (nizozemsky Aat, pikardsky Ât, valonsky Ate) je frankofonní město v Belgii. Nachází se ve Valonském regionu a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Henegavsko. Počet obyvatel města činí necelých 29 000. Ath leží na soutoku řek Východní a Západní Dender.
V Athu se každý rok čtvrtý víkend v srpnu koná tradiční slavnost Ducasse.
Remove ads
Historie
Archeologické nálezy dokazují, že v oblasti města Ath existovalo několik galorománských osad. Dějiny města však začínají až kolem roku 1160, kdy henegavský hrabě Balduin IV. odkoupil část půdy od svého vazala Gillesa de Trazegnies. O několik let později nechal Balduin k obranným účelům vybudovat věž Burbant, která je zachována dodnes. Nové město brzy získalo svá práva a díky tržnici vybudované roku 1325 na náměstí Grand-Place začalo přitahovat obyvatele z okolí. V letech 1330–1350 bylo vybudováno první opevnění a kvůli nárůstu počtu obyvatel brzy přibyla další hradba, jejíž stavba byla dokončena na konci 14. století.
V 15. století žilo v Athu přibližně 5000 obyvatel. Město bylo obchodním centrem a přitahovalo obchodníky z okolí. Každý čtvrtek se ve městě konal (a dodnes koná) trh a další významnou událostí byl každoroční výroční trh. Dalším zdrojem příjmů byla výroba lněných tkanin, sukna, kožešin a luxusního zboží (zlatnické výrobky, umělecký nábytek, skulptury).
Roku 1667 byl Ath za jediný den dobyt armádou Ludvíka XIV. a stal se prvním městem Španělského Nizozemí pod francouzskou nadvládou. V letech 1668–1674 nechal francouzský vojenský architekt Vauban vybudovat nové opevnění. Jeho součástí bylo nejméně osm bašt, které byly vzájemně spojené kurtinami. Kurtiny byly chráněny klešťovými hradbami a polokruhovými baštami. Toto opevnění bylo zbouráno po obléhání Athu v roce 1745.
Na konci 18. století měl Ath přibližně 7300 obyvatel, avšak v první polovině 19. století došlo k poklesu počtu obyvatel. Roku 1824 v Athu Nizozemci vybudovali tvrz Féron, a město tak opět získalo strategický význam. O několik let později byly zbourány městské hradby, a tím se uvolnilo místo pro výstavbu továren a obytných zón, které byly nutné vzhledem ke zvyšování počtu obyvatel. V letech 1850–1914 město zaznamenalo další období růstu díky dřevařskému průmyslu, agroprůmyslu (pivovary, mlýny) a textilnictví.
Ve 20. století většina těchto průmyslových odvětví ztratila na významu a do popředí se dostaly obchodní, administrativní a vzdělávací aktivity.
Remove ads
Památky
Fotografie
- Věž kostela sv. Juliána
- Donjon Burbant
- Procesí obrů na slavnosti Ducasse
Demografický vývoj

- Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Arbre, Bouvignies, Ghislenghien, Gibecq, Houtaing, Irchonwelz, Isières, Lanquesaint, Ligne, Maffle, Mainvault, Meslin-l'Evêque, Moulbaix, Ormeignies, Ostiches, Rebaix, Villers-Notre-Dame a Villers-Saint-Amand
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ath na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města (ve francouzštině, nizozemštině a angličtině)
- Text o historii a vlajce Athu (v angličtině)
- Ducasse (tradiční slavnost) Archivováno 8. 4. 2021 na Wayback Machine. (ve francouzštině)
- Cercle Royal d'Histoire et d'Archéologie d'Ath et de la Région et Musées Athois Archivováno 25. 5. 2009 na Wayback Machine., vyčerpávající seznam odkazů na zdroje informací o historii oblasti Athu (ve francouzštině)
Remove ads
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads