Athénská klenotnice v Delfách

Athénská klenotnice v Delfách byla používána k ukládání posvátných darů města Athény. Nacházela se na posvátné cestě, která vedla k Apollónovu chrámu s delfskou věštírnou. Přesné datum jejího vzniku je neznámé. Byla postavena z parského mramoru^{[pozn. 1]} a měla pozdně archaickou výzdobu. Na základě srovnání stylu a architektury se obecně předpokládá, že byla postavena v období mezi roky 510 a 480 před Kristem.^[1].

Athénská klenotnice v Delfách
Základní informace
Sloh	dórský řád a architektura starověkého Řecka
Výstavba	507 př. n. l.
Materiál	Parský mramor
Poloha
Adresa	Delfi Municipality, Řecko Řecko
Souřadnice	38°28′54,62″ s. š., 22°30′5,15″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Athénská klenotnice v Delfách

Budova a její výzdoba

Budova byla postavena jako antový chrám v dórském řádu, sestává z celly a pronaosu se dvěma sloupy ve vchodu.^[2] V původním stavu měla sedlovou střechu s akrotériony. Akrotériony se však nezachovaly. Půdorysné rozměry byly 6,62 × 9,69 m a její výška 7,60 m. Podle dórského řádu byla výzdoba štítu rozdělena mezi tympanony a metopy. Na metopách byly zobrazovány činy řeckých hrdinů Thésea a Hérakla.^[3] Téma Thésea bylo vyobrazeno na metopách jižní a pravděpodobně i východní strany a návštěvníci svatyně si je mohli prohlédnout od posvátné silnice. Metopy na severní a západní straně představovaly Herakla. Mnoho reliéfů metop a většina postav sedlové střechy jsou dnes vážně poškozeny nebo dokonce ztraceny, a proto je úplná rekonstrukce starověké kompozice obtížná a kontroverzní.

Význam a období vzniku

Stavba klenotnice v prestižní a vlivné svatyni boha Apollóna v Delfách měla ukázat význam a sílu Athén ve srovnání s ostatními řeckými městskými státy (Poleis). Kromě Athén mělo v Delfách své vlastní klenotnice i množství jiných měst. Jako příklad z více než třiceti klenotnic nalezených při vykopávkách, slouží sikyónská klenotnice, postavená a bohatě vyzdobená po roce 570 před Kristem, také na posvátné cestě k Apollónovu chrámu. V této souvislosti stojí za zmínku i klenotnice Sifnu v Delfách, postavená ještě před rokem 525 př. n. l.

Různé přístupy k přesnějšímu určení doby vzniku athénské klenotnice zužují období možné výstavby:

• Na jedné straně je klenotnice pokládána za známku úspěchu reforem, které byly v Athénách provedeny za vlády Kleisthenése v letech 508/507 př. n. l., protože byla věnována jako dar Delfám.
• Jiný výklad poskytuje vítězství Athéňanů za vedení Miltiada nad Peršany, vedenými Dareiem, v bitvě u Marathónu roku 490 př. n. l. Vysvěcení klenotnice na Apollonově svatyni bylo proto díkuvzdáním za šťastný výsledek bitvy. Pausaniás v tomto ohledu uvedl, že její výstavba byla financována z perské válečné kořisti.^[4] Ale Pausanias se tu pravděpodobně mýlil, když nápis na posvátném daru, věnovaný marathónské bitvě, přisoudil klenotnici.

Historie výzkumu a obnova

Podle informací, které poskytl Pausaniás, byla budova postavena jako výraz díkůvzdání po vítězství nad Peršany v bitvě u Marathónu v roce 490 př. n. l. Někteří vědci však zpochybňují důvěryhodnost této zprávy, což dokazuje, že budova může být starší.^[3] Ruiny klenotnice byly nalezeny v roce 1893 členy francouzské archeologické expedice.^[5] Vedl ji Théophile Homolles, který tento objev roku 1893 publikoval. Současný vzhled klenotnice je výsledkem rekonstrukčních prací provedených v letech 1903 – 1906.^[3] Chybějící díly na architektonicky důležitých místech, jako jsou anty a sloupy, byly nahrazeny z bloků pentelského mramoru.^{[pozn. 2]}

Architekturu budovy publikoval roce 1933 francouzský klasický archeolog Jean Audiat. Stavební plastiku budovy publikoval francouzský klasický archeolog Pierre de La Coste-Messelière v roce 1957.

Poznámky

1. Parský mramor pochází z ostrova Paros z řeckého souostroví Kyklady. Je to jemnozrnný bílý mramor, který se ve starověku užíval jako surovina pro sochy a další architektonická díla. Těžil se v podzemních lomech v severních horách ostrova. Ty se nyní využívají hlavně jako turistické atrakce.
2. Pentelický mramor je stavební a dekorační kámen z Řecka, z města Pendeli. Od antických dob měl značný historický význam. Pojmenován je podle druhého největšího vrchu Attiky, který se jmenuje Pendelikon oros. Byl použit na stavby Akropole v Aténách, Jupiterova chrámu v Římě a na athénské budovy z 19. století.