Auge (řecká mytologie)

Auge (řecky Αύγη nebo starořecky Αὔγη Aúge) je v řecké mytologii dcerou krále Aleose ^[2] a jeho neteře Neairy. Byla sestrou Kéfea a Lykurga.^[2] Prostřednictvím Herakla se stala matkou Telefose.

Auge
Heracles a Auge, dcera krále Aleuse. Bronz ca. 340 před Kristem. Národní archeologické muzeum v Athénách.
Choť	Teutras
Děti	Telefos
Rodiče	Aleos a Neaira
Příbuzní	Lykourgos[1] (bratr) Eurypylos (syn Télefa), Kyparissos, Tarchon a Tyrrhenus (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mytologie

Aleos učinil svou dceru Auge kněžkou ve chrámu bohyně Athény v Tegea, aby bylo zachováno její panenství. Věštírna v Delfách mu totiž prorokovala, že oba jeho synové zahynou a to rukou syna jeho dcery Auge.

Aleos věřil, že o jeho dceru bude ve chrámu bohyně Athény dobře postaráno. Současně vyhrožoval, že ji zabije, pokud poruší svůj slib cudnosti. Když ale Heraklés, který tudy cestoval a byl v Athénském chrámu Aleosem pohostinně přijat, spatřil Augu jak u pramene chrámu pere své šaty, omámen vínem ji znásilnil.

Král Teutras nachází Auge na břehu moře. (Pergamonský oltář)

Auge otěhotněla, dítě porodila tajně a ukryla je ve chrámu. Tím však vzbudila v bohyni Athéně nelibost a ta na město seslala hladomor a mor. Aleos špatný skutek své dcery objevil a odtáhl ji na agoru. Auge jej sice ujišťovala o své nevině, ale otec jí neuvěřil. Neměl však odvahu ji zabít a proto ji předal sousednímu králi Naupliovi, který ji měl utopit. Ten ji i s dítětem zavřel do truhly a ponechal na širém moři. Truhlu pak moře vyplavilo na břehu v Mýsii, kde ji nalezl král Teutras a vzal si Auge za ženu.

Podle jiného příběhu byla Auge Teutrem adoptována. V této verzi ságy se téměř stala manželkou svého vlastního syna Telefa. Ten byl odložen na hoře Parthenos (nebo se tam Auge teprve narodil), byl kojen laní a vychováván pastýři. Když se později ptal věštírny v Delfách, kdo byli jeho rodiče, byl poslán do Mysie. Tam on a jeho věrný společník Parthenopaios zabili Argonauta Idáse, nepřítele Teutra. Za to mu Teutras dal Auge za manželku. Auge, věrná Héraklovi, si však do manželského lože vzala  meč a chtěla Telefa zabít. Aby tomu bohové zabránili, poslali velkého hada, který náhle ležel mezi nimi. Auge leknutím upustila meč a přiznala svůj záměr. Telefos ji proto sám chtěl zabít, Auge však na pomoc volala Herakla a Telefos poznal, že je to jeho matka. Byl Heraklovi velmi podobný. Padli si navzájem do náruče a vrátili se do své vlasti s požehnáním Teutra.

Hrob Auge má být v Pergamonu na břehu řeky Kaikos.^[3]

Rodokmen

				Zeus		Kallisto
					Arkas (král Arkadii)
	Azan		Elatos (král Kyllene)					Afejdas (král Tegei)
Kajneus		Kyllen		Stymfalos
	Ajpytos		Ischys		Pereus
					Neajra		Aleos (král Tegei)			Steneboja (królowa Tirynsu)
				Auge		Kefeus		Likurg

Auge v literatuře

Auge byla titulní postavou nezachované tragédie Euripida. Příběh znásilnění panny během noční hostiny opilým nápadníkem, který jí zanechal svůj prsten, později použil Menandros ve své komedii Epitrépontes (Sudiči).^[4]