Bílé Labe

Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km.^[1] Plocha povodí měří 20,6 km².^[2]

Bílé Labe
Peřeje na Bílém Labi
Základní informace
Délka toku	8,3 km
Plocha povodí	20,6 km²
Průměrný průtok	0,77 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-01-01-002
Pramen
rašeliniště u Luční boudy, k. ú. Pec pod Sněžkou, okres Trutnov, Česko 50°44′5,8″ s. š., 15°42′25,3″ v. d. 1432 m n. m.
Ústí
do Labe pod Dívčí strání, k. ú. Špindlerův Mlýn 50°44′26,9″ s. š., 15°36′22,5″ v. d. 775 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Královéhradecký kraj – k. ú. Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), na Úpském rašeliništi v nadmořské výšce 1432 m, ve kterém pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok Stříbrná bystřina se do něj vlévá zprava v údolí mezi Stříbrným a Čertovým návrším.

U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, zprava ústí Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je to významné turistické rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou.

Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlévá Hřímavá bystřina, pak se zprava připojuje cesta od Špindlerovy boudy do Špindlerova Mlýna a vlévá říčka Dírečka. Po necelém kilometru následuje pod Dívčí strání, nedaleko sídla Správy KRNAP, soutok Bílého Labe a Labe.

přítoky

• zprava - Stříbrná bystřina, Čertova strouha, Hřímavá bystřina, Černý potok , Červený potok

vodopády

• Lavinová peřej - pod Kozími hřbety
• Plotnový vodopád - pod soutokem s Čertovou strouhou
• Dlouhý vodopád - soustava čtyř skalních stupňů
• Balvanový vodopád - poblíž útulny Komen
• Velký skok - nad soutokem s Hřímavou bystřinou
• Velký vodopád - pod soutokem s Černým potokem

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,77 m³/s.^[3] V horní části toku pod Luční boudou byla v provozu malá vodní elektrárna. Dnes je opuštěná a zdevastovaná^[4].

Turistika

Podél téměř celého toku vede Weberova cesta, dnes značená modrou turistickou značkou jako trasa č. 1801. Proti proudu až k boudě U Bílého Labe je cesta sjízdná pro vozíčkáře a cyklisty.

Zimní turistika a skialpinismus jsou možné po modré turistické značce mezi Luční boudou a boudou U Bílého Labe. V horní části vede tato cesta úbočím Kozích hřbetů, kde může být ohrožena lavinami. Na běžky je upravovaná široká cesta od Dívčích lávek k boudě U Bílého Labe.

Od soutoku s Čertovou strouhou splouvají vodáci velmi obtížný dolní tok Bílého Labe s několika vodopády až k ústí do Labe.

Bílé Labe neprotéká žádnou osadou. Většina délky toku spadá do katastrálního území Špindlerův Mlýn, pouze prameniště a Bílá louka s Luční boudou patří do Pece pod Sněžkou.

• 
  Vodopády na Bílém Labi
• 
  Kaskády vodního hrazenářského díla na Bílém Labi
• 
  Weberova cesta údolím Bílého Labe od hotelu Bílé Labe k Luční boudě