Bělá (Město Libavá)

Bělá (německy Seibersdorf^[1]) byla obec zaniklá okolo roku 1949 vytvořením vojenského prostoru Libavá. Se zmenšením vojenského újezdu k 1. lednu 2016 připadlo území zaniklé vsi do katastrálního území Město Libavá a části Heroltovice obnovené obce Město Libavá.

Bělá
Ruiny obytného domu
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′45″ s. š., 17°27′58″ v. d.
Bělá
Další údaje
Zaniklé obce.cz	406
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Bělá byla obec, původně ležící dva kilometry jihovýchodním směrem od městečka Domašov nad Bystřicí při toku Bělského potoka (Dorfbach) ve výšce 570 m n. m. Její poloha byla umístěna na pomyslné hranici úpatí pohoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Intravilán Bělé se nacházel v údolí, kterým podélně vedla cesta od západu k severovýchodu, severně se napojující na silnici mezi Domašovem a Heroltovicemi. Nejvyššími body v katastru Bělé byl na severu Dvorský kopec (Erhberg) (606 m) a v jižní části bělského katastru kopec Strážiště (Wachtberg) (640 m). Zástavba byla tvořena jednotlivými domky rozesetými po obou stranách údolí oddělenými od sebe zahradami a loukami. Východním směrem od obce směrem k Městu Libavé se pak nacházely rozsáhlé pastviny. Na jihozápadě sousedila Bělá s katastrálním územím Jívové, celou svou západní hranicí sousedila s katastrem Domašova nad Bystřicí. Na severu sousedila s Novou Véskou a Norberčany, na východě pak s Heroltovicemi spadajícími již do historického přerovského kraje. Jižní část tvořila hranici se Smilovem.^[2]

Historie

Zaniklá ves

Bělá byla založena patrně v poslední čtvrtině 13. století, kdy po rozdělení tohoto území jako majetku olomouckého kláštera Hradisko a olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku došlo zároveň k osídlování a pravděpodobnému založení obce jakožto hornické kolonie pro zde se nalézající ložiska snad stříbrných a zlatých rud, zejména bezpečně doložitelných rud železných.^[3] Nejstarší zmínka o Bělé pochází z roku 1364, kdy je uvedena pod jménem Zeyffersdorf,^{[P 1]} o něco později až roku 1383 pak pochází český název Bělá.^[3] Řidčeji se do roku 1918 používalo též českého toponyma Hučovice,^{[P 2]} po vzniku Československé republiky se název ustálil v dnes používaném tvaru.

V roce 1400 část vesnice náležela drobnému biskupskému manu Znatovi,^[5] v roce 1403 obec připadla k části Medlic,^[6] v nejstarších berňových registrech moravských z roku 1516 je pak Bělá součástí panství Šternberk.^[7] V roce 1842 byla za finančního přispění hraběte Aloise z Liechtensteinu postavena kaple svatého Alfonse s oltářním obrazem malovaným malířem Bergerem z Nového Jičína, osazená dvěma zvony, ke které vedla křížová cesta. Obživu nacházeli bělští obyvatelé částečně v zemědělství a částečně v lesnictví. Katastr obce měl název Bělá u Města Libavá^[8] a rozlohu 696,90 hektarů^[9]. Na soutoku Bělského potůčku a řeky Bystřice (německy Stollenbach) jihozápadně od obce stával mlýn, v roce 1911 bylo založeno mláticí družstvo.

Cedule upozorňující na začátek vojenského prostoru jihozápadně od obce

V roce 1945 došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva a k pomalému osídlování obyvatelstvem českého původu, nicméně v roce 1949 byla východní část katastru obce spolu s celým intravilánem začleněna do vojenského újezdu Libavá a stávající obyvatelé vystěhováni. Sever a jihozápad katastru se stal součástí obce Domašov nad Bystřicí. Zástavba nyní již zrušené obce byla soustavně ničena, dnes až na nepatrné stopy základů domů a terénních úprav zcela srovnána se zemí a pokryta vegetací. V Bělé lze také nalézt bývalý německý hřbitov a rybník.^[10]

Poslední funkční budovy bývalé Bělé jsou budovy Pstruží líhně Bělá v místě bývalého Bělského vodního mlýna u skal Malý Rabštýn v Údolí řeky Bystřice.^[11]

K 20. prosinci 2002 bylo katastrální území Bělé zrušeno a rozděleno mezi katastrální území Domašov nad Bystřicí a Město Libavá. Některé úseky západní hranice bývalé obce se staly částmi východní hranice moderního katastru Domašova nad Bystřicí. V rámci příprav na nadcházející optimalizaci (zmenšení) vojenského újezdu Březina, k níž došlo k 1. lednu 2016, bylo rozhodnuto o ponechání jihovýchodní lesnaté části bývalého katastru obce v rámci území vojenského újezdu Libavá. Tato část byla proto vyjmuta z dosavadního k. ú. Město Libavá a začleněna do nově vytvořeného k. ú. Dřemovice u Města Libavá. Součástí k. ú. Město Libavá zůstává mimo jiné nadále lokalita bývalého intravilánu Bělé s přilehlým lesem, která se tak stala součástí nové obce Město Libavá.

Vývoj obce Bělá^[12]

Rok	1835	1880	1900	1921	1930
Počet obyvatel	242	283	310	277	260
Počet domů	39	43	44	46	49

Fotogalerie

• 
  Ruiny domu
• 
  Bělský potůček u zaniklé vsi
• 
  Ruiny domu
• 
  Ruiny domu
• 
  Ruiny domu
• 
  Stromořadí v zaniklé vsi
• 
  Celkový pohled na území zaniklé vsi
• 
  Ruiny zaniklého kamenného mostku
• 
  Rybník v Bělé
• 
  Ruiny domu s pozůstatkem vnitřní omítky
•