Břehyňský mlýn

Břehyňský mlýn v Břehyni, části města Doks v okrese Česká Lípa je zaniklý vodní mlýn, který stál v centru obce na Břehyňském potoce pod hrází Břehyňského rybníka.^[1] Jeho náhon vedený Břehyňskou průrvou je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[2]

Břehyňský mlýn
Místo, kde stával zaniklý Břehyňský mlýn (pohled od bývalé kartounky)
Základní informace
Výstavba	před 1460
Zánik	20. století
Poloha
Adresa	Břehyně, okres Česká Lípa, Česko Česko
Souřadnice	50°34′33,4″ s. š., 14°41′31,4″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mlýn je připomínán spolu se vsí Břehyně v roce 1460 v listině krále Jiřího z Poděbrad, ve kterém udělil na mlýn právo. Ves postupně zanikla a mlýn se dostal do majetku města Doksy. V roce 1554 při dělení bezdězského panství připadl bělské části; uváděn je zde mlynář Hloušek. V letech 1587–1590 je při něm poprvé zaznamenána existence pily.^[1]

Označení polohy Břehyňského mlýna na tzv. cisařském otisku mapy stabilního katastru z první poloviny 19. století

V letech 1740–1780 dodával mlynář a majitel pily František Wünsch dříví na stavbu pevnosti Terezín. Roku 1799 bylo ve mlýně zřízeno bělidlo na bělení příze a později barvírna plátna na takzvanou tureckou červeň. V roce 1803 byla přistavěna kartounka.^[1]

Starý roubený mlýn zanikl v 50. letech 20. století.

Náhon

Ke mlýnu vedl náhon, známý jako Břehyňská průrva, jehož koryto bylo vytesané v pískovcové skále je hluboké pět až osm metrů, široké 4 metry a dlouhé 30 metrů. Staré stavidlo, které se nachází pod dřevěným trámovým mostkem, se skládá z fragmentů dřevěných trámů. Od koryta vede náhon, vybudovaný z pískovcových kvádrů. Vpravo u hráze byla původně dřevěná výpusť, nahrazená roku 1964 železobetonovou.^[2] Za vyústním průrvy pod silnicí se náhon větvil na dvě ramena, přičemž starší jižní rameno, vedoucí ke mlýnu, později zaniklo stejně jako mlýn.

Popis

Informační tabule s fotografií a popisem historie mlýna

Mlýn byl roubený, jednopatrový, s mansardovou střechou. Dochovala se z něj podezdívka z pískovcových kvádrů. Jedinou stojící stavbou areálu je objekt čp. 265, který byl postaven jako barvírna.^[1]

Voda na vodní kolo vedla náhonem z Břehyňského rybníka průrvou vytesanou v pískovcové skále; přívod vody byl regulován stavidly.^[1] V roce 1930 byla ve mlýně 1 Francisova turbína (spád 3,96 m, výkon 14,85 HP).^[1]