Bedřichov (Jihlava)

Bedřichov (německy Friedrichsdorf) je součást statutárního a krajského města Jihlavy a pod názvem Bedřichov u Jihlavy také jeho katastrální území. Bedřichov byl do poloviny 20. století samostatnou obcí. V současnosti má katastrální území Bedřichov u Jihlavy rozlohu 693,7394 hektarů. Rozkládá se převážně severně od řeky Jihlavy a sousedí s katastrálními územími Staré Hory, Jihlavou, Herolticemi u Jihlavy, Pávovem, Zbornou a obcí Hybrálcem. Původně se rozkládal čistě na území Čech, avšak roku 1949,^[2] došlo ke změně jeho katastrální hranice, takže již nepatrně přesahuje i na Moravu^[3].

Bedřichov u Jihlavy, autobusová zastávka

Bedřichov u Jihlavy

Česko-moravský hraniční pylon u silnice z Jihlavy do Bedřichova

Bedřichov
Sokolovská ulice
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Jihlava
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′ s. š., 15°35′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 434 (2021)[1]
Katastrální území	Bedřichov u Jihlavy (6,94 km²)
Bedřichov
Další údaje
Kód k. ú.	659878
Kód ZSJ	059871
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřichov není samostatnou evidenční části města Jihlavy. Katastrální území Bedřichov u Jihlavy je statisticky rozděleno do tří základních sídelních jednotek: Bedřichov, Zadní Bedřichov a Lesnov. Malý díl ZSJ Bedřichov (objekt a adresou Romana Havelky 285/11) sice patří také do katastrálního území Bedřichov u Jihlavy, ale evidenčně patří k části Staré Hory. Zbytek katastru Bedřichova náleží k evidenční části Jihlava. Základní sídelní jednotka Průmyslová zóna Bedřichov není součástí katastru Bedřichova, protože náleží ke katastrálnímu území Jihlava, avšak v minulosti její menší část ke katastru Bedřichova taktéž náležela.

Charakteristika

Katastrem Bedřichova prochází od severovýchodu k jihozápadu dálniční přivaděč napojující Jihlavu na dálnici D1. Od severovýchodu k jihu zde prochází i železniční trať směřující k jihlavskému nádraží. Vlastní zástavbu Bedřichova lze rozčlenit na dvě hlavní části: rozlehlý jižněji položený vlastní Bedřichov, jenž je výše uvedenou železnicí rozetnut na dvě části a malou, severněji položenou osadu Lesnov, dříve zvanou Bukovno (Walddörfel). Celý Bedřichov má v podstatě charakter velké vesnice nebo předměstí s převahou rodinné zástavby. V Bedřichově funguje sbor dobrovolných hasičů Jihlava-Bedřichov, TJ Sokol Bedřichov a Klub českých turistů Bedřichov Jihlava

Vybavenost

Školství

• mateřská škola
• základní škola
• zvláštní škola internátní
• SOU Automobilní
• SOU Opravárenské

Zařízení sloužící pro sport a relaxaci

• koupaliště Vodní Ráj
• sportovní hala TJ Start

Obchody

• hypermarket Kaufland
• hypermarket Albert
• supermarket Albert

Zdravotnictví a lékárny

• zdravotní středisko
• Lékárna Bedřich
• Česká lékárna, a.s. – Dr. Max
• Christopher Robin, s.r.o. – Lékárna Pharmea Jihlava
• PharmDr. Kateřina Gerhardová – Lékárna U Zvěrokruhu

Sociální zařízení

• domov důchodců (v Lesnově)
• krematorium

Hasičské stanice

• Stanice Záchranného Hasičského Sboru Kraje Vysočina
• Sbor dobrovolných hasičů Bedřichov

Zařízení v těsném sousedství k.ú. Bedřichov u Jihlavy

Mimo výše uvedená zařízení mají obyvatelé Bedřichova k dispozici následující zařízení, která se sice již nenacházejí v katastru Bedřichova, avšak jsou těsně v jeho sousedství:

• Městská knihovna Jihlava
• hřiště TJ Sokol Bedřichov
• sportovní hala TJ Sokol Bedřichov

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1920 zde žilo v 92 domech 1090 obyvatel, z nichž bylo 574 žen. 596 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 480 k německé. 1020 občanů se hlásilo k římskokatolické církvi a 39 k evangelické.^[4]

Doprava

Veřejnou dopravu na území Bedřichova zajišťuje Dopravní podnik města Jihlavy a.s. prostřednictvím autobusových linek č. 2, 4 a 12 a trolejbusových linek E, G a H.

Historický přehled

Pomineme-li okrajovou část náležející původně ke zrušenému jihlavskému katastrálnímu území Dřevěné Mlýny, existovaly původně na území moderního katastrálního území Bedřichov u Jihlavy dvě samostatná katastrální území, jimiž byly Bukovno a Bedřichov, přičemž od roku 1880 zde existovala spojená obec Bedřichov. Za první republiky došlo na jihu Bedřichova k rozšíření jeho zástavby. Roku 1949 pak došlo k úpravě katastrální hranice obce s Jihlavou. Od 1. ledna 1951 je Bedřichov součástí Jihlavy. V 50. letech 20. století došlo k přeměně někdejší pily na bývalé hranici Bedřichova a Dřevěných Mlýnů v rozsáhlé Jihlavské dřevařské závody.^[5] Do roku 1979 existovaly v katastru Bedřichova části Bedřichov a Bukovno, které však byly k 1. červenci 1979^[6][7] úředně zrušeny a začleněny do části Jihlava. V souvislosti s rozšiřováním Jihlavských dřevařských závodů pak došlo roku 1991 k další úpravě katastrální hranice Bedřichova, při níž byla další část jeho katastru připojena ke k. ú. Jihlava. K 15. březnu 2006^[8] byla velice malá část katastru (nově označovaná jako ZSJ Bedřichov díl 2) o výměře 0,4647 km², s několika domy v ulici Romana Havelky, začleněna do části Staré Hory, aniž by došlo k překatastrování.