Binjamin Mazar

Profesor Binjamin Mazar (hebrejsky בנימין מזר‎, rodným jménem Binjamin Ze'ev Maizler; 28. června 1906 – 9. září 1995) byl izraelský archeolog, historik a průkopník syntézy biblického výzkumu a historické geografie.^[1] V 50. letech byl rektorem a prezidentem Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Mezi jeho nejvýznamnější archeologické práce patří vykopávky podél západní a jižní zdi Chrámové hory v Jeruzalémě.

Binjamin Mazar בנימין מזר‎
Benjamin Mazar v Bejt Še'arim, 1936
Rodné jméno	Binjamin Ze'ev Maizler
Narození	28. června 1906 Ciechanowiec, Ruské impérium (nyní Polsko)
Úmrtí	9. září 1995 (89 let) Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbení	Har ha-Menuchot
Alma mater	Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Univerzita Gießen
Povolání	archeolog, historik
Ocenění	Izraelská cena
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v městečku Ciechanowiec v carském Rusku (dnešní Polsko) a studoval na německých univerzitách v Berlíně a Giessenu. Po dokončení studií imigroval v roce 1929, ve 23 letech, do britské mandátní Palestiny, kde se stal členem Židovské palestinské průzkumné společnosti. Ve 30. letech řídil archeologické vykopávky v Ramat Rachel (1932) a Bejt Še'arim (1936-40), při kterých byly odhaleny pozůstatky Herodovské dynastie (zhruba 55 př. n. l. – 93 n. l.).^[2] Vykopávky v druhém zmíněném místě patřily mezi jedny z prvních, které byly organizovány židovskou institucí a kromě pozůstatků Herodovské dynastie při ní byly odkryty velké židovské katakomby, datující se do 2. až 4. století n. l., známé jako pohřební místo židovského představitele rabiho Jehudy ha-Nasiho.

V roce 1943 se stal akademickým pracovníkem Hebrejské univerzity, kde později působil jako profesor (1951-77), rektor (1952-61) a nakonec jako prezident (1953-61).^[2]

Mezi jeho nejvýznamnější archeologické práce patří vykopávky podél západní a jižní zdi Chrámové hory v Jeruzalémě, umožněné až izraelským dobytím východního Jeruzaléma během šestidenní války v roce 1967. Během archeologických prací trvajících deset let, byly nalezeny předměty z doby Prvního chrámu z 8. až 7. století př. n. l.^[1]

V roce 1968 mu byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti židovských studií^[1] a ocenění Jakir Jerušalajim (tedy „Úctyhodný občan Jeruzaléma“).^[3]

Část jeho rodiny patří mezi uznávané odborníky izraelské archeologie. Jde především o vnučku Ejlat Mazarovou a synovce Amichaje Mazara. Švagrem Binjamina Mazara byl druhý izraelský prezident Jicchak Ben Cvi.

Dílo

Binjamin Mazar vytvořil rozsáhlé dílo o izraelské archeologii čítající přes 300 titulů. Mezi vybrané z nich patří:

• Israel in Biblical Times (1941)
• The Mountain of the Lord (1975)
• Biblical Israel: State and People (1992)