Dvojhlavý sval pažní

Dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) je kosterním svalem ležícím na přední straně nadloktí, je ohybačem loketního kloubu a natahovačem kloubu ramenního. Je tedy antagonistou trojhlavého svalu, který je natahovačem loketního kloubu.

Dvojhlavý sval pažní
Hluboké svaly paže člověka
Latinsky	m. biceps brachi Funkce = ohybač loketního kloubu natahovač ramenního kloubu otáčeč předloktí
Odstup	tuberculum supraglenoidale (dlouhá hlava) processus coracoideus (krátká hlava)
Úpon	tuberositas radii
Krvení	a. brachialis
Inervace	kožněsvalový nerv
Antagonista	trojhlavý sval pažní

Dvojhlavý sval pažní u člověka

Dvojhlavý sval u člověka má, jak napovídá jeho název, dvě hlavy:

• dlouhá hlava (caput longum)
• krátká hlava (caput breve)

Začátky a úpony

Dlouhá hlava u člověka a jednotné svalové bříško u domácích savců začínají na lopatce poblíž ramenního kloubu (na výběžku zvaném tuberculum supraglenoidale), překračují pouzdro ramenního kloubu a upíná se na vřetenní kosti (tuberositas radii).

Krátká hlava začíná na lopatce mediálně od dlouhé hlavy na kostenném výběžku processus coracoideus, je vyvinuta u člověka.

Při přechodu šlachy svalu přes pouzdro ramenního kloubu se vytváří synoviální útvar usnadňující pohyb svalu, bursa intertubercularis, u člověka (a šelem) počáteční šlacha prochází přímo pouzdrem, které pro ni vytváří pochvu. Aponeurosa bicepsu se nazývá laceratus fibrosus.

Dvojhlavý sval u zvířat

U domácích savců je dvojhlavý sval jednotný, začíná jako dlouhá hlava u člověka, krátká hlava není vyvinuta. U přežvýkavců a zvláště u koně je pomocí vazivového pruhu (lacertus fibrosus) spojen s natahovačem zápěstí a podílí se tak na umožnění neúnavného stání koně.

Někteří živočichové měli přední končetiny druhotně redukované (zakrnělé). Typickým příkladem je dravý dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex, u kterého byly přední končetiny zhruba stejně dlouhé jako lidské, přesto byl jejich biceps dle výpočtů asi 3,5 krát silnější než u průměrně disponovaného dospělého muže. Samotný dvojhlavý sval pažní dinosaura dokázal zvednout ze země těleso o hmotnosti až 200 kilogramů.^[1]

Ptáci

Na ptačím křídle se nachází sval, který odpovídá dvojhlavému svalu savců, působí jako ohybač loketního kloubu.

Dvojhlavý sval ptáků má tři části:

• hlava zobcovité kosti (caput coracoideum)
• hlava pažní kosti (caput humerale)
• pars propatagialis