Bio Ráj

Bio Ráj (v originále Nuovo Cinema Paradiso) je francouzsko-italský dramatický film režiséra Guiseppe Tornatore z roku 1988. Snímek měl světovou premiéru 29. září 1988.^[2]

Bio Ráj
Původní název	Nuovo Cinema Paradiso
Země původu	Francie Francie Itálie Itálie
Jazyk	italština
Délka	155 min
Žánry	příběh o dospívání filmové drama
Scénář	Giuseppe Tornatore
Režie	Giuseppe Tornatore
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Jacques Perrin Marco Leonardi Salvatore Cascio Philippe Noiret Agnese Nano
Produkce	Franco Cristaldi
Hudba	Ennio Morricone
Kamera	Blasco Giurato
Kostýmy	Beatrice Bulgari
Střih	Mario Morra
Zvuk	Franco Finetti
Architekt	Andrea Crisanti
Výroba a distribuce
Premiéra	1988 29. září 1988 17. listopadu 1988 (Itálie)
Produkční společnost	Les Films Ariane
Rozpočet	5 mil. $
Tržby	13 mil. $ (celosvětově)[1] 12,4 mil. $ (USA)[1]
Ocenění	European Film Academy Special Jury Award (1989) European Film Award for Best Actor (1989) Velká cena festivalu v Cannes (1989) Sølvklumpen for beste utenlandske kinofilm (1990) Oscar za nejlepší cizojazyčný film (1990)
Bio Ráj na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

V Římě, na konci 80. let, se Salvatore DiVita (Jacques Perrin), renonovaný filmový režisér, právě dozvěděl o smrti svého dávného přítele Alfreda (Philippe Noiret). Touto zprávou vyplouvají na povrch vzpomínky na jeho dětství, které je prodchnuto atmosférou vzpomínek na venkovského kino. Salvatore, v dětství přezdívaný Totò, svůj volný čas dělil mezi kostel (kde byl ministrantem) a farní kino, kde vládl charismatický promítač Alfredo. Vesnice Giancaldo na Sicílii však podléhala vlivům velkých dějin, zejména druhé světové války a poválečné situace, ale také vlivům chudoby a nevzdělanosti. Salvatore se rozhodne těmto omezením vzdorovat a vydá se za svou láskou do Říma. Později se vrací, aby zjistil, že kino, které několik let provozoval, je určeno k demolici.^[3]

Obsazení

Philippe Noiret	Alfredo
Salvatore Cascio	Salvatore jako dítě
Marco Leonardi	Salvatore dospívající
Jacques Perrin	Salvatore dospělý
Leopoldo Trieste	otec Adelfio
Antonella Attili	Maria jako mladá
Pupella Maggio	Maria dospělá
Enzo Cannavale	Spaccafico
Isa Danieli	Anna
Leo Gullotta	Usher
Tano Cimarosa	kovář
Nicola Di Pinto	vecnický blázen
Roberta Lena	Lia
Nino Terzo	Peppinův otec

Ocenění

• filmovém festivalu v Cannes: Velká cena poroty (Giuseppe Tornatore)
• Donatellův David za nejlepší hudbu pro Ennia Morriconeho
• Evropské filmové ceny: nejlepší herec (Philippe Noiret, Zvláštní cena poroty (Giuseppe Tornatore)
• Oscar za nejlepší cizojazyčný film
• César: nejlepší filmový plakát (Jouineau-Bourdugue a Gilles Jouin)
• Zlatý glóbus: nejlepší cizojazyčný film
• Critics' Circle Film Award: herec roku (Philippe Noiret, nejlepší cizojazyčný film
• Mezinárodní filmový festival v Clevelandu: nejlepší film
• Young Artist Awards: Zvláštní cena pro nejlepšího mladého herce do devíti let v zahraničním filmu (Salvatore Cascia)
• BAFTA: nejlepší herec (Philippe Noiret), nejlepší herec ve vedlejší roli (Salvatore Cascio), nejlepší neanglicky mluvený film, nejlepší filmová hudba (Ennio Morricone a Andrea Morricone), nejlepší původní scénář (Giuseppe Tornatore)