Bitva u Třebele

Bitva u Třebele byla válečným střetem mezi císařskými oddíly a švédskou armádou generála Wrangela na konci třicetileté války. Odehrála se na přelomu srpna a září roku 1647 v okolí hradu Třebel na Tachovsku. Skončila ústupem švédského vojska z Čech.

Bitva u Třebele
konflikt: Třicetiletá válka
Trvání	18. srpna – 5. září 1647
Místo	Třebel, Čechy
Souřadnice	49°49′15″ s. š., 12°50′31″ v. d.
Strany
Švédsko Svatá říše římská Svatá říše římská
Velitelé
Carl Gustav Wrangel Peter Melander von Holzappel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozadí

Na jaře roku 1647 zahájila švédská armáda tažení, během něhož po třítýdenním obléhání dobyla dne 17. července Cheb. Císařské vojsko vedené hrabětem Peterem Melanderem von Holzappel, Raimundem Montecuccolim a Johannem von Werth, které původně táhlo na pomoc obleženému městu, se od 27. července pokoušelo město získat zpět, ale po dvou týdnech se stáhlo k Plzni. Švédové se 3. srpna utábořili východně od Plané a malý oddíl o síle dvaceti mužů obsadil hrad Třebel. Císařští dorazili 18. srpna k hradu a hned zahájili jeho dobývání. Dobyli ho hned dalšího dne, protože Švédům bránilo hluboké údolí Kosího potoka, aby mohli malé posádce poslat posily.^[1] Během 19. srpna se obě armády opevnily v řadách polních opevnění na protilehlých stranách údolí.

Průběh

K hlavnímu střetu došlo 22. srpna, kdy císařská jízda vedená Montecuccolim a Johannem von Werth napadla předpolí švédského tábora, ale přestože zahnala na útěk několik oddílů, bitvu nerozhodla. Obě strany opět zaujaly opevněné pozice a 27. srpna se císařským podařilo zajmout stádo čtyř set švédských koní, přičemž došlo k malé šarvátce. Švédové potom 5. září opustili ležení a odtáhli k Tachovu.

O dva dny později proti sobě pak obě armády zaujaly postavení o zhruba dvacet kilometrů východně v rámci střetnutí u Teplé, ale k větším bojovým akcím nedošlo.^[2] Švédské vojsko potom koncem září tažením přes Žatec a Kadaň opustilo Čechy.^[1]

Památky bitvy

Střetnutí u Třebele zachytil Matthäus Merian na dvou mědirytinách, jejichž věrohodnost prokázal terénní průzkum krajiny.^[1] Několik polních opevnění se podařilo lokalizovat:^[3]

• U Křínova se nachází obdélné valové opevnění s rozměry 20 × 25 m.
• Půl kilometru jižně od Svahů se nachází valové opevnění, které je pozůstatkem vypálené reduty.
• Západně od osady Boudy (severně od Zlivi) se dochoval zbytek valu s dělostřeleckým postavením.