Bitva u Trasimenského jezera

Bitva u Trasimenského jezera (21. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc). Hannibal tehdy skryl svou armádu v lesích severovýchodně od Trasimenského jezera a připravil tak past, do níž římská armáda bezhlavě nakráčela. Když posléze Hannibalovy jednotky napadly pochodující kolonu římské armády, která se pohybovala po úzkém prostoru mezi jezerem a horami, ta neměla šanci na úspěšný odpor a byla rozdrcena. Jen její menší části se podařilo uniknout. Ztráty Římanů byly 15 tisíc zabitých a utopených a 15 tisíc zajatých, ztráty Kartaginců byly 1 500 lidí. Byla to jedna z nejkrvavějších bitev té doby.

Bitva u Trasimenského jezera
konflikt: Druhá punská válka
Mapa bitvy
Trvání	21. červen, 217 př. n. l.
Místo	břeh Trasimenského jezera
Souřadnice	43°11′51″ s. š., 12°5′6″ v. d.
Výsledek	Vítězství Kartaginců
Strany
Kartágo Kartágo Římská republika Římská republika
Velitelé
Hannibal Barkas Gaius Flaminius †
Síla
55 000 mužů 30 000 mužů (Polybios) 31 000 mužů (Livius)
Ztráty
1 500 mužů (Polybios) 2 500 mužů (Livius) 15 000 padlých 15 000 zajatých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důsledek bitvy

Po bitvě u Trasimemnského jezera měl Hannibal uvolněnou cestu do jižní Itálie. Konzul Gaius Flaminius zahynul v bitvě a v Římě nastala doba, aby si za vládce zvolili místo dvou konzulů jediného vojenského diktátora, který by Hannibala zastavil. Stal se jím starý sedmdesátiletý Quintus Fabius Cunctator. Fabius na rozdíl od svých předchůdců odmítal souhlasit s vysláním římských legií do pole a hodlal oslabit Kartagince vyčerpávající taktikou opotřebovávací války a drobnými přepady, přestože kartaginská armáda poměrně beztrestně plenila jižní Itálii. Hannibalův pobyt na jihu Itálie způsoboval početné armádě Punů značné zásobovací potíže.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Trasimenského jezera na Wikimedia Commons