Blériot XI

Blériot XI byl jednomotorový hornoplošník francouzského průkopníka letectví Louise Blériota z roku 1909. Blériot s ním překonal řadu leteckých rekordů a jako první s letadlem těžším vzduchu překonal Lamanšský průliv.

Blériot XI
Louis Blériot ve svém letounu (1909)
Výrobce	Blériot Aéronautique
Šéfkonstruktér	Louis Blériot
První let	23. ledna 1909[1][2]
Uživatel	Aviation Militaire Royal Flying Corps
Vyrobeno kusů	800
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Thulin A - v licenci vyrobený Bleriot XI

Louis Blériot se konstrukcí letadel zabýval už řadu let a vložil do vývoje všechen majetek. Roku 1908 zkonstruoval typ Blériot XI, na němž 25. července 1909 přeletěl Lamanšský průliv z Calais do Doveru a vyhrál tak cenu 1000 liber, vypsanou novinami Daily Mail. Téhož roku dosáhl na 10 km okruhu v Remeši rychlost přes 74 km/hod. To mu konečně přineslo slávu i obchodní úspěch a letoun se vyráběl ve velkém počtu až do první světové války. Roku 1910 Blériot XI přeletěl Alpy (Simplonský průsmyk, 2006 m n. m.) a v roce 1913 i Pyreneje. V licenci se od roku 1910 vyráběl v Anglii u firmy Blériot Aeronautics a Itálii u společnosti S.I.T z Turína. Celkem bylo vyrobeno asi 800 kusů, v tehdejší době nevídaný počet. S Blériotem XI (výrobní číslo 76) začal na jaře roku 1910 létat také český průkopník letectví Jan Kašpar.

Typ byl v roce 1909 přijat jako pozorovací do výzbroje Francouzské armády, kde se nejvíce vyskytovaly verze XI-1 a XI-2 Artillerie s motorem Gnome-7B o výkonu 52 kW určené k řízení dělostřelecké palby s pilotem a pozorovatelem na palubě. V roce 1913 letecký poručík Gouin modifikoval základní typ na vzpěrový hornoplošník pro lepší výhled z letounu. Stroj poháněný rotačním sedmiválcem Gnome A o výkonu 59 kW nesl označení Typ XI B.G. Parasol.^[3] Společnost Blériot Aeronautique od Gouina zakoupila jeho patent a začala vyrábět tuto modifikaci. Ještě počátkem první světové války byly různé varianty Blériotu XI ve výzbroji nejméně osmi letek Francouzského armádního letectva (Service aéronautique militaire),^[4] odkud ale byly od podzimu 1915 vytlačeny letouny konstruovanými přímo k vojenským účelům.

Italové začali Blériot XI používat v létech 1911-1912 v Severní Africe v italsko-turecké válce a tehdy se také objevil i v balkánských konfliktech. Sloužil většinou ve dvoumístné verzi k pozorování, ale i k ostřelování cílů z ručnic a k svrhování ručních granátů.

U RFC byly Blérioty XI ve výzbroji několika smíšených perutí, např. č. 3, 5 a 9. Dva letouny roje B 3. perutě operovaly na francouzské frontě jako dělostřelecké pozorovací.

Popis

Blériot XI byl hornoplošník s křídlem shora i zdola vyztuženým lanky, s příhradovým trupem a jedním motorem vpředu. Letadlo mělo kostru z jasanového dřeva, zčásti potaženou plátnem. Hlavní podvozek tvořila dvě bicyklová kola, v zadní části trupu bylo menší ostruhové kolo. Blériot zprvu používal motor R. E. P. o výkonu 21 kW, ale ještě před rekordním letem jej vyměnil za motor Anzani o výkonu 18,5 kW. Později vznikla i verze Blériot XI-3, XI E1 a XI R1.

Specifikace (Blériot XI-2)

Třípohledový výkres Blériota XI

Údaje podle^[5]

Technické údaje

• Osádka:
• Rozpětí: 10,25 m
• Délka: 8,45 m
• Výška: 2,50 m
• Nosná plocha křídel: 23 m²
• Prázdná hmotnost: 349 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 625 kg
• Pohonná jednotka:

1x pístový motor Gnome Lambda o výkonu 59 kW/80 k nebo Gnome Omega o výkonu 36,8 kW/50 k nebo Anzani o výkonu 18,4 kW/25 k

Výkony

• Maximální rychlost: 106 km/hod
• Praktický dostup: 200 m
• Vytrvalost: 3 h 30 min