Blšany u Loun

Obec Blšany u Loun (německy Pschan) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 417^[1] obyvatel.

Blšany u Loun
Celkový pohled z Blšanského chlumu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Louny
Obec s rozšířenou působností	Louny (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°20′49″ s. š., 13°51′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	417 (2025)[1]
Rozloha	4,29 km²[2]
Katastrální území	Blšany u Loun
Nadmořská výška	199 m n. m.
PSČ	440 01
Počet domů	153 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Blšany u Loun 2 440 01 Louny 1 [e-mail]
Starostka	Marie Gruntová
Oficiální web: www.blsanyuloun.cz
Blšany u Loun
Další údaje
Ocenění	Vesnice roku 2019 - oranžová stuha
Kód obce	542547
Kód části obce	51748
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název Blšany (lidově Pšany) je odvozen ze staročeského slova blcha (blecha), používaného nejspíše jako příjmení, ve významu ves lidí Blechových. Dalším jazykovým vývojem se pro usnadnění výslovnosti úvodní slabika Bl- změnila na Pš-. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Blsaz (okolo roku 1227), Blsan (1268, 1381), Vebelsan (z českého výrazu: ve Blšanech; 1341), Blssan (1386), „in villa Blssanech“ (1394), in Blssanech (1419), Bssany (1547), w pssanech (1550), Pssany (1600), we Pssanech (1600), „s mlejnem Pssanskeym“ (1600), Blssany (1654), Pssany (1787) a Pschan nebo Pssany (1846).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z doby okolo roku 1227.^[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části mezi lety 1869 a 2011^[5][6]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	328	401	424	497	549	473	441	307	304	302	270	207	203	239
Domy	43	49	55	58	76	77	104	108	90	88	80	90	91	114

Pamětihodnosti

V jižní části vesnice stojí na okraji hospodářského dvora blšanský zámek postavený na konci šestnáctého století Janem Hruškou z Března. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby provedené po třicetileté válce.^[7]