Brno dolní nádraží
železniční stanice v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Brno dolní nádraží (označováno též jako Brno-dolní nebo Rosické nádraží) je železniční stanice v Brně nacházející se ve čtvrti Trnitá (ulice Rosická 505/1a) v km 2,420 dvoukolejné elektrifikované trati Brno-Horní Heršpice – Brno-Maloměřice. Disponuje osmi dopravními (navazující koleje č. 22 a 22a jsou počítány jako samostatná dopravní kolej) a dvanácti manipulačními kolejemi, jsou do ní zaústěny dvě vlečky.[1] Zprovozněno bylo v roce 1856 a od roku 1870 sloužilo výhradně nákladní dopravě. Po roce 2010 bylo při rekonstrukcích hlavního nádraží a okolních tratí několikrát využíváno i osobními vlaky, které sem byly kvůli dlouhodobým výlukám přesměrovány.
V místě Dolního nádraží má být postaveno nové hlavní nádraží.
Remove ads
Historie
.jpg)
Po dvojnádraží KFNB/StEG (dnes stanice Brno hlavní nádraží, dříve též horní nádraží) se jedná o druhé nejstarší brněnské nádraží. Zprovozněno bylo 2. ledna 1856 na okraji brněnského předměstí Trnitá jako koncová stanice Brněnsko-rosické dráhy (odtud „rosické nádraží“),[2][3] která si zde zřídila také výtopnu.[4] Roku 1870 převzala provoz na této dráze StEG, která na rosickou trať napojila ve Střelicích svoji vlastní novou dráhu z Hrušovan nad Jevišovkou (resp. z Vídně). Aby spojila svoji část horního nádraží s Dolním nádražím (které bylo podstatně rozšířeno), postavila tohoto roku StEG také spojku vedoucí po náspu kolem Wannieckovy strojírny (později Galerie Vaňkovka) a Offermannovy továrny (později obchodní dům Prior), podél ulice Dornych, k severnímu zhlaví hlavního nádraží před viaduktem přes Křenovou ulici.[5] Od té doby bylo Dolní nádraží využíváno již pouze jako nákladní stanice, osobní vlaky zde nezastavovaly a pokračovaly po tomto propojení až na hlavní nádraží.[6] V roce 1879 se společnost Brněnsko-rosická dráha stala součástí StEG.[5]
Do severního zhlaví rosického nádraží byla v roce 1887 přivedena další trať StEG, Vlárská dráha (včetně židenické spojky), na kterou byla napojena v roce 1890 nákladní Svitavská pobřežní dráha, již využívaly nákladní vlaky od Tišnova pro přímou jízdu na Dolní nádraží, které bylo opět rozšířeno. Osobní vlaky z Vlárské trati v prvních letech dojely na rosické nádraží a následně sunuly po spojce na horní nádraží, od roku 1900 již na Dolní nádraží nezajížděly a využívaly židenickou spojku. V roce 1904 postavila StEG před řekou Svratkou střelickou spojku, odbočující z jižního zhlaví stanice a vedoucí na trať KFNB, kterou začaly pro jízdu na hlavní nádraží využívat osobní vlaky od Střelic.[5] V roce 1909 byla StEG zestátněna.[7] V letech 1966–1970 byla trať Brno-Horní Heršpice – Brno dolní nádraží – Brno-Židenice přestavěna na nákladní průtah, který je v této podobě využíván dodnes; zároveň byla roku 1970 zrušena přímá spojka z Dolního nádraží na hlavní nádraží k viaduktu na Křenové.[5]
Výtopnu Brněnsko-rosické dráhy na Dolním nádraží začala v roce 1870 využívat StEG, která ji postupně rozšiřovala a stala se pro ni hlavní brněnskou výtopnou. Po zestátnění se jednalo o jedno ze dvou hlavních lokomotivních dep ve městě, která byla sloučena až v roce 1994. Depo je nyní součástí DKV Brno.[4]
.jpg)
V letech 2010–2012 bylo po nákladním průtahu každodenně vedeno několik vlaků linky S1 IDS JMK, rosickým nádražím však pouze projížděly.[8] V roce 2013, poprvé od roku 1870, bylo Dolní nádraží využito i pro pravidelnou osobní dopravu. Kvůli rozsáhlé rekonstrukční výluce hlavního nádraží bylo na místě třetí staniční koleje Dolního nádraží vybudováno 200 m dlouhé provizorní nástupiště, u kterého od 13. července do 11. srpna 2013 zastavovaly dálkové vlaky (EuroCity a expresy). Regionální vlaky byly většinou ukončeny ve stanicích na okrajích města, pouze integrovaná linka S3 nákladním průtahem projížděla bez zastavení.[6][9] Další výluka hlavního nádraží byla zahájena 3. června 2017 a ukončena 10. září téhož roku. Dolní nádraží tak bylo opětovně využito pro zastavování dálkových vlaků, zatímco spoje regionální linky S3 jej zase jen projížděly. Novinkou bylo vybudování druhého provizorního nástupiště.[10]
Od jara 2018 probíhaly další úpravy Dolního nádraží. Přibylo nové ostrovní nástupiště, ke kterému Správa železniční dopravní cesty vybudovala podchod, zřízena byla také provizorní čekárna s prodejnou jízdenek. Od začátku září 2018 zajížděly na Dolní nádraží kvůli rekonstrukci mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici vlaky linky S41 ze směru od Moravských Bránic.[11] Velká výluka začala 9. prosince 2018, při níž byla kvůli modernizaci zabezpečovacího zařízení na částečně vyloučeném hlavním nádraží vedena veškerá dálková doprava přes Dolní nádraží.[12] Běžný provoz přes hlavní nádraží byl obnoven 15. prosince 2019. Dolní nádraží od té doby slouží jako záložní stanice pro osobní vlaky mezi Tišnovem a Vranovicemi v případě provozních komplikací na centrální stanici.[13] Podle jízdního řádu 2019/2020 bylo pravidelně obsluhováno dvěma vlaky denně (jeden ranní osobní vlak z Tišnova do Židlochovic[14] a odpolední spěšný vlak z České Třebové do Brna, který zde končil[15]). Během července a začátku srpna 2020 bylo opět využíváno v důsledku částečné výluky mezi hlavním nádražím a Židenicemi.[16]
Roku 2022 došlo ke zrušení vlečky na výstaviště, která byla do Dolního nádraží zaústěna.[17]
Remove ads
Nové hlavní nádraží
V místě Dolního nádraží počítají plány s výstavbou nového hlavního nádraží.[18][19][20] Stavba nádraží podle návrhu nizozemských ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8 by měla začít v roce 2028, otevřeno by mělo být v roce 2034.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads