Bukovské vrchy

Možná hledáte: Bukové hory (rezervace ve Vizovických vrších) nebo Bukové hory (pohoří v Maďarsku).

Bukovské vrchy (polsky Bieszczady, ukrajinsky Верховинський Вододільний хребет, Verchovynskyj Vododilnyj hrebet) jsou pohoří a geomorfologický celek ve východokarpatské geomorfologické oblasti Poloniny v Beskydech. Rozkládá se na území tří států: Slovenska (Prešovský kraj), Polska (Podkarpatské vojvodství) a Ukrajiny (Zakarpatská a Lvovská oblast).

Bukovské vrchy Bieszczady Вододільний хребет
Polská část Bieszczad
Nejvyšší bod	1408 m n. m. (Pikuj)
Délka	100 km
Nadřazená jednotka	Poloniny
Sousední jednotky	Beskydské předhůří, Laborecká vrchovina, Góry Sanocko-Turczańskie, Verchn'odnistrovs'ki Beskydy, Skolivs'ki Beskydy, Gorgany, Polonyna Rivna
Podřazené jednotky	Nastaz, Uličská kotlina, Bukovce, Ruská kotlina, Runinská kotlina, Sedlická kotlina, Połonyna Caryńska, Połonyna Wetlińska, Połonyna Bukowska, Połonyna Dźwiniacz
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko Polsko Polsko Ukrajina Ukrajina
Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Horniny	flyš, břidlice, sopečný materiál
Povodí	Cirocha, San, Osława, Wisłok, Už
Souřadnice	49°5′ s. š., 22°20′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Pohoří se nachází v severovýchodním cípu Slovenska, v jihovýchodním cípu Polska a v jihozápadním cípu Ukrajiny. Je to jediná část Polonin, která zasahuje na území Slovenska. Na západě a jihozápadě hraničí s Nízkými Beskydy, konkrétně Laboreckou vrchovinou a Beskydským podhůřím. Na hraničním polsko-slovenském hřebeni se rozhraní mezi Bukovskými vrchy a Laboreckou vrchovinou podle různých pramenů považuje buď už pramenná oblast řeky Udavy, nebo až Lupkovský průsmyk dále na západ (na polské straně se Bukovské vrchy vymezují právě až po Lupkovský průsmyk).

Obyvatelstvo slovenské části

Oblast Bukovských vrchů patří mezi nejpozději a nejméně osídlené oblasti Slovenska. Velkou část obyvatelstva Bukovských vrchů tvoří příslušníci rusínské menšiny – Rusíni. Převážnou část v tomto regionu představují Rusíni východnější řečové orientace – Pujďáci, zatímco v Laborecké vrchovině dominují spíše Pijďaki.

Dominantní vyznání v regionu jsou řeckokatolické a pravoslavné.

Charakteristika

Více než 60 % povrchu Bukovských vrchů pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. V roce 1991 byly Bukovské vrchy zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací. Velká část pohoří je součástí Bieszczadského národního parku (Polsko), Národního parku Poloniny (Slovensko) a Užanského národního přírodního parku (ukrajinsky Ужанський національний природний парк) v okrese Užhorod v Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

Členění

Pohoří se člení na podcelky:

Bukovské vrchy

Na Slovensku na území okresů Medzilaborce a Snina:

• Bukovce (nejvyšší hora Kremenec 1221 m)
• Ruská kotlina
• Runinská kotlina
• Sedlická kotlina
• Uličská kotlina
• Nastaz (801 m)

Polské Bieszczady

Na území Polska, Podkarpatské vojvodství:

• Połonyna Caryńska (1297 m)
• Połonyna Wetlińska (Roh 1255 m)
• Połonyna Bukowska (Halicz 1333 m)
• Połonyna Dźwiniacz (Bukowe Berdo 1312 m)

Ukrajinské vrchy

Na území Ukrajiny (ukrajinsky Вододільний хребет, Vododilnyj hrebet) v Zakarpatské a Lvovské oblasti:

• Chrebet Stynka
• Bukivs'ka Polonyna (Pikuj 1408 m)
• Velyka Hranka

Nejvyšší vrcholy

Pikuj - 1405 m

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Bukovských vrších.

• Pikuj (1408 m, Ukrajina)
• Tarnica (1346 m, Polsko)
• Kremenec (1221 m, Slovensko)

Bieszczadská lesní dráha

V Bieszczadech je od roku 1997 znovuobnovený provoz na bývalé lesní dráze, dnes zvané Bieszczadská lesní dráha (Bieszczadzkiej kolejce leśnej), která se začala budovat v roce 1890.^[1]