Boeing CST-100 Starliner

Boeing CST-100 Starliner (anglicky Crew Space Transportation)^[1] je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu Commercial Crew Development vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Boeing CST-100 Starliner
Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS.
Základní údaje
Výrobce	Boeing
Země původu	USA USA
Provozovatel	Boeing
Použití	Pilotované lety ke stanici ISS
Technické specifikace
Typ	kosmická loď k přepravě posádky
Nosná raketa	Atlas V
Kapacita posádky	až 7 astronautů
Délka	5,03 m
Průměr	4,56 m
Objem	11 m³
Výrobní specifikace
Stav	testování
Vyrobeno	3
Vypuštěno	3 (+1 Pad Abort test)
První start	20. prosince 2019 (bez posádky)

Maketa CST-100

Integrace Starlineru na raketu Atlas V před letem OFT.

Podle plánů z roku 2008 měla v rámci programu komerčních letů s posádkou Commercial Crew Program (CCP) z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů,^[2] případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace.^[3] Program se však opožďoval a první pilotovaný let se uskutečnil v roce 2024.

Charakteristika

Starliner je navenek podobná lodi Orion (MPCV), kosmické lodi vyvíjené pro NASA společností Lockheed Martin.^[4] Je větší než velitelský modul Apolla, ale o něco menší než Orion.^[5] Loď má nést až sedmičlennou posádku, kvůli omezené kapacitě amerického segmentu ISS však bude dopravovat spíše čtyřčlennou posádku a omezené množství zásob.^[6] Na oběžné dráze připojená ke stanici bude moci zůstat sedm měsíců, koncipována je jako znovupoužitelná s životností 10 letů.^[6]

V první fázi programu CCDev, roku 2010, dostal Boeing od NASA 18 miliónů dolarů na předběžný návrh lodi.^[7] Ve druhé fázi, roku 2011, Boeing získal 93 miliónů na další vývoj. Kromě CST-100 má NASA k dispozici i loď Dragon 2 konkurenční společnosti SpaceX.^[8]

CST-100 má být uzpůsobena k vynášení různými nosiči, a sice nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.^[6][9] Pro první start zvolil Boeing raketu Atlas V.^[10]

Seznam lodí

Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi CST-100 Starliner:

Výrobní označení	Jméno	Status	Počet letů	Celková doba letů	Poznámky	Galerie
Spacecraft 1	(nepojmenovaný prototyp)	Vyřazena	1	1 minuta a 35 sekund	Použita pro Pad Abort Test (test úniku lodě ze startovací rampy) a poté vyřazena z provozu.	Kategorie „Boeing Starliner Spacecraft 1“ na Wikimedia Commons
Spacecraft 2	(dosud bez jména)	Ve službě	1	5 dní, 23 hodin a 54 minut	Použita pro dodatečný testovací let OFT-2.	Kategorie „Boeing Starliner Spacecraft 2“ na Wikimedia Commons
Spacecraft 3	Calypso	Ve službě	2	93 dní, 14 hodin, 31 minut	Použita pro lety OFT a CFT. Pokřtěna jménem slavné výzkumné lodi oceánografa a filmaře Jacquese Cousteaua.[11]	Kategorie „Boeing Starliner Calypso“ na Wikimedia Commons

Seznam misí

Let	Datum startu	Použitá loď[* 1]	Stav mise	Čas strávený na ISS	Trvání mise	Poznámky
Boeing Pad Abort Test	4. listopadu 2019	Spacecraft 1	Úspěšná	—	99 sekund	test úniku lodě ze startovací rampy[12]
Boeing Orbital Flight Test	19. prosince 2019	Spacecraft 3 Calypso	Částečně neúspěšná	—	2 dny, 1 hodina a 22 minut	zkušební bezpilotní let na ISS, loď ke stanici nedoletěla
Boeing Orbital Flight Test 2	19. května 2022	Spacecraft 2	Úspěšná	4 dny, 18 hodin a 8 minut	5 dní, 23 hodin a 54 minut	opakovaný zkušební bezpilotní let na ISS, loď byla ke stanici připojena bezmála 5 dní
Boeing Crew Flight Test	5. června 2024	Spacecraft 3 Calypso	Částečně úspěšná	92 dní, 4 hodiny, 30 minut	93 dní, 13 hodin, 9 minut	zkušební let na ISS s 2 astronauty; na Zemi se loď z bezpečnostních důvodů vrátila bez posádky
Boeing Starliner-1	po certifikaci na základě předchozího letu,[13] nejdříve v srpnu 2025[14]	Spacecraft 2	Plánovaná	6 měsíců (plánováno)		první z až šesti operačních pilotovaných letů na ISS v rámci CCP
Boeing Starliner-2 až Boeing Starliner-6	do 2030 (konec životnosti ISS)	Spacecraft 2 / Spacecraft 3 Calypso	Plánovaná	6 měsíců (plánováno)		lety pro NASA objednané v první fázi CCP