Volgograd
sídlo ve Volgogradské oblasti v Rusku From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Volgograd (rusky Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí[p 1] nazýván Stalingrad (rusky
Сталингра́д), v letech 1589–1925 Caricyn (rusky
Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce přibližně 60 km. Město je centrem Volgogradské oblasti. Žije zde přibližně 1,01 milionu[2] obyvatel.
Remove ads
Historie
Carské Rusko a občanská válka


Volgograd byl založen roku 1589[4] jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha.
Účelem pevnosti bylo hlídat nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.
V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Velitelé Stalin, Vorošilov a Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[5] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad na počest aktuálního vládce.
2. světová válka
Za dob Stalinovy vlády se „jeho město“ stalo důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války tak mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[6] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války roku 1945 dostal Stalingrad titul Město-hrdina a ocenil je také britský král Jiří VI.
Poválečná doba
Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.
Roku 1961 Nikita Chruščov v rámci procesu destalinizace přejmenoval Stalingrad na Volgograd, podle protékající řeky. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad měl doma i v zahraničí velkou historickou váhu a město pod tímto jménem obdrželo svůj hrdinský titul.
V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.
V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému původnímu předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[7]
Podle různých anket by údajně mnoho lidí uvítalo návrat k historicky proslulému názvu Stalingrad, a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[8] Titul se tak na základě rozhodnutí z roku 2013 může používat po šest dní v roce během významných výročí, mj. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu.
Remove ads
Ekonomika a doprava
Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.
Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.
Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.
Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.
Remove ads
Sport
Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.
Galerie
- Matka vlast volá je největší socha v Evropě a největší socha ženy na světě
- Katedrála všech svatých
- Katedrála Kazaň
- Volgogradská synagoga
- Rezidenční komplex ve Volgogradu
Partnerská města
Coventry, Velká Británie (1943)
Ostrava, Česko (1949–2022[9])
Kemi, Finsko (1953)
Lutych, Belgie (1959)
Dijon, Francie (1959)
Turín, Itálie (1961)
Port Said, Egypt (1962)
Čennaí, Indie (1966)
Hirošima, Japonsko (1972)
Kolín nad Rýnem, Německo (1988)
Saská Kamenice, Německo (1988)
Cleveland, USA (1990)
Toronto, Kanada (1991)
Ťi-lin, Čína (1994)
Jerevan, Arménie (1998)
Čcheng-tu, Čína (1998)
Kruševac, Srbsko (1999)
Ruse, Bulharsko (2001)
Huntingdon, Pensylvánie, USA (2003)
Orlando, Florida, USA (2008)
Remove ads
Osobnosti
- Vladimir Krjučkov (1924–2007), sovětský právník, diplomat a předseda KGB v letech 1988 až 1991
- Alexandra Pachmutovová (* 1929), ruská a sovětská hudební skladatelka, zejména populárních písní tzv. sovětské estrády
- Vasilij Sidorenko (* 1961), bývalý ruský kladivář, mistr Evropy z roku 1994
- Jekatěrina Grigorjevová (* 1974), bývalá ruská atletka, sprinterka
- Denis Pankratov (* 1974), bývalý ruský plavec, dvojnásobný olympijský vítěz z her v Atlantě 1996
- Maxim Opalev (* 1979), ruský rychlostní kanoista, vítěz olympijských her v Pekingu na trati 500 m
- Anna Chapmanová (* 1982), ruská špionka pracující pro Službu vnější rozvědky
- Jelena Isinbajevová (* 1982), bývalá ruská atletka, skokanka o tyči, dvojnásobná olympijská vítězka
- Jelena Slesarenková (* 1982), bývalá ruská atletka, olympijská vítězka a dvojnásobná halová mistryně světa ve skoku do výšky
- Olga Kučerenková (* 1985), ruská atletka, jejíž specializací je skok daleký
- Julija Zaripovová (* 1986), ruská atletka, běžkyně
- Michail Kukuškin (* 1987), kazašský profesionální tenista
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads