Cercidoideae

podčeleď čeledi bobovitých From Wikipedia, the free encyclopedia

Cercidoideae
Remove ads

Cercidoideae je podčeleď čeledi bobovitých. Byla ustavena v roce 2017 jako výsledek reorganizace parafyletické podčeledi Caesalpinioideae a představuje jednu z bazálních vývojových větví čeledi bobovité. Je souznačná s předchozím tribem Cercideae. Zástupci podčeledi jsou dřeviny se střídavými jednoduchými nebo dvoulistými listy a dvoustranně symetrickými květy. V současném pojetí obsahuje 13 rodů a přes 330 druhů. Je rozšířena v tropech celého světa a v mírném pásu severní polokoule. Jediným zástupcem této podčeledi v Evropě je zmarlika Jidášova. Zmarliky se pěstují v oblastech mírného pásu včetně České republiky jako okrasné dřeviny. V tropech a subtropech se pro krásné květy pěstují bauhínie.

Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...
Thumb
Květ bauhínie Bauhinia purpurea
Remove ads

Popis

Zástupci podčeledi Cercidoideae jsou keře, stromy a dřevnaté liány s úponky. Rostliny jsou beztrnné nebo řidčeji trnité či s infrastipulárními ostny. Na kořenech nejsou hlízky. Extraflorální nektária buď chybějí nebo jsou (u rodu bauhínie) umístěny na palistech, nikdy na řapíku nebo listovém vřeteni. Listy jsou jednoduché a střídavé, s celistvou nebo dvoulaločnou čepelí, případně u některých zástupců (např. Bauhinia guianensis) členěné na 2 přisedlé lístky. Palisty jsou laterální, volné. Květy jsou obvykle oboupohlavné, lehce až silně dvoustranně souměrné, uspořádané v hroznovitých květenstvích. Květy zmarlik (Cercis) připomínají vzhledem motýlovité květy podčeledi Papilionoideae, mají však odlišnou vnitřní stavbu. U zmarliky je horní lístek (pavéza) nejvnitřnějším korunním lístkem, zatímco u Papilionoideae je ve vnějším kruhu, tedy dále od středu květu než křídla a člunek. Kalich je složen ze 2 až 5 volných či srostlých lístků nebo je kápovitý. Koruna je nejčastěji složena z 5, řidčeji z jiného počtu (2 až 6) lístků. Korunní lístky si mohou být tvarem a velikostí navzájem podobné nebo velmi rozdílné. U rodu Brenierea koruna chybí. Tyčinek je 10 ve 2 kruzích, případně méně. Nezřídka jsou některé tyčinky redukovány na neplodná staminodia. Semeník je stopkatý, tvořený jediným plodolistem obsahujícím 1 až mnoho vajíček. Plodem je pukavý lusk nebo jsou plody nepukavé a křídlaté, typu samara. Lusky mohou být zploštělé či okrouhlé, často se otevírají explozivně a chlopně se pružně svinují. Pro semena je charakteristický pupek tvaru půlměsíce (pouze u zmarlik je okrouhlý).[1][2]

Remove ads

Rozšíření

Podčeleď Cercidoideae zahrnuje v současném pojetí 12 rodů a asi 335 druhů.[1] Je zastoupena v tropech celého světa. Rod zmarlika (Cercis) roste v mírných oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky.[2][3] V evropské flóře je celá tato podčeleď zastoupena jediným druhem, zmarlikou Jidášovou (Cercis siliquastrum).[4]

Taxonomie

Čeleď Cercidoideae se v taxonomii poprvé objevuje až v roce 2017 jako důsledek rozčlenění parafyletické (v tradičním pojetí) podčeledi Caesalpinioideae na vícero podčeledí představujících monofyletické vývojové větve. Společně s podčeledí Detarioideae představuje jednu z bazálních vývojových větví čeledi bobovité. Svým rozsahem je souznačná s předchozím tribem Cercideae, který byl poprvé publikován již v roce 1822 a později prošel vícero reorganizacemi. Od roku 1987 v něm bylo rozlišováno celkem 5 rodů ve 2 podtribech: Adenolobus, Cercis a Griffonia v podtribu Cercidinae a Bauhinia s.l. a Brenierea v podtribu Bauhiniinae. Další rody přibyly, když byl rod Bauhinia v tradičním, širokém pojetí (sensu lato, s.l.) shledán parafyletickým a byl v roce 2005 rozdělen na celkem 7 rodů: Barklya, Bauhinia s.str., Gigasiphon, Lysiphyllum, Phanera (včetně Lasiobema), Piliostigma a Tylosema.[1][5][6]

Fylogenetický strom podčeledi Cercidoideae

 Cercis

 Griffonia

 Adenolobus

 Bauhinia s.str.

 Brenierea

 Piliostigma

 Lysiphyllum

 Phanera

 Schnella

 Barklya

 Tylosema

 Gigasiphon

[5][1]

Thumb
Fosilní zmarlika Cercis cyclophylla

Paleobotanika

Fosilní pozůstatky vymřelých druhů zmarliky se objevují ve starších třetihorách, v pozdním eocénu (Cercis parvifolia). Z oligocénu je již známo vícero druhů.[7] Z období na přelomu eocénu a oligocénu je známa Bauhinia larsenii, nalezená v Kuang-si v Číně.[8] Listy se žilnatinou velmi podobnou bauhíniím a zmarlikám byly též nalezeny ve vrstvách oligocenního stáří. Rostlina byla nazvána Bauhcis moranii.[9]

Remove ads

Zástupci

Význam

Zmarliky se pěstují v mírném pásu včetně České republiky jako okrasné dřeviny. Mnohé druhy bauhínií (Bauhinia s.l.) vynikají velkými a nápadnými květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Mají význam i v medicíně. V tropech a subtropech se občas jako okrasná dřevina pěstuje i australský druh Barklya syringifolia.[11][12][13] Africký druh Griffonia simplicifolia je farmakologicky významná rostlina, používaná v lékařských preparátech k léčbě různých onemocnění nervového původu.[14]

Remove ads

Přehled rodů podčeledi Cercidoideae a jejich rozšíření

  • Adenolobus (2 druhy) - Afrika (Angola až Kapsko)
  • Barklya (1 druh) - východní Austrálie
  • Bauhinia s.str. (120 až 130 druhů) - tropy celého světa mimo Austrálie
  • Brenierea (1 druh) - Madagaskar
  • Cercis (10 druhů) - Evropa, Asie a Severní Amerika
  • Gigasiphon (4 až 5 druhů) - Afrika, Madagaskar a jihovýchodní Asie
  • Griffonia (4 druhy) - tropická Afrika
  • Lysiphyllum (9) - tropická Asie a Austrálie
  • Phanera (včetně Lasiobema, asi 100 druhů) - tropická Asie a Amerika
  • Piliostigma (3 druhy) - Afrika, Asie, Austrálie
  • Schnella (47 druhů) - tropická Amerika od Mexika po Argentinu
  • Tylosema (5 druhů) - tropická Afrika[1][3]
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads