Chalkogenovodíky

Chalkogenovodíky jsou dvouprvkové sloučeniny s molekulami skládajícími se z dvou atomů vodíku a jednoho atomu chalkogenu, Jejich rozpouštěním (kromě vody samotné, která mezi ně také patří) ve vodě vznikají chalkogenovodíkové kyseliny. Patří sem oxidan (voda), sulfan, selan, tellan a polan.

Vlastnosti

Díky nelineární stavbě molekuly úhel vodík-prvek-vodík je asi 109,5°^[zdroj⁠?!]) je voda jediným chalkogenovodíkem, který je za normálních podmínek kapalinou, ostatní chalkogenovodíky jsou plyny. S rostoucím protonovým číslem chalkogenu se jejich vlastnosti mění následovně:

fyzikální vlastnosti chalkogenů při normálním atmosférickém tlaku (u hladiny moře)

chalkogenovodík	molární hmotnost [g/mol]	teplota tání [°C]	teplota varu [°C]	úhel v molekule
H2O	18,015 0	0,00	100,00	104,45°
H2S	34,082 0	-82,30	-60,28	92,1°0
H2Se	80,980 0	-65,73	-41,25	91°,00
H2Te	129,615 8	-49,00	-2,20	90°,00
H2Po	211,000 0	-35,30	36,10	0,00

Všechny chalkogenovodíky kromě vody jsou jedovaté, polan je navíc díky obsahu polonia radioaktivní. Sulfan se také vyznačuje značnou hořlavostí a silným zápachem.

Vznik

Chalkogenovodíky, a následně rozpouštěním ve vodě také chalkogenovodíkové kyseliny, mohou vzniknout buď přímým slučováním chalkogenu s vodíkem nebo působením minerálních kyselin na chalkogenidy neušlechtilých kovů, například:

O₂ + 2 H₂ → 2 H₂O,

Na₂S + H₂SO₄ → Na₂SO₄ + H₂S.

Portály: Chemie