Charles Albert Gobat

Charles Albert Gobat (21. května 1843 Tramelan – 16. března 1914 Bern) byl švýcarský právník a politik, nositel Nobelovy ceny míru z roku 1902, kterou dostal spolu s Éliem Ducommunem za vedení Bureau international de la paix (Mezinárodní společnosti pro mír).

Charles Albert Gobat
Narození	21. května 1843 Tramelan
Úmrtí	16. března 1914 (ve věku 70 let) Bern
Místo pohřbení	Bremgartenfriedhof
Alma mater	Univerzita v Basileji Heidelberská univerzita
Povolání	politik a advokát
Ocenění	Nobelova cena za mír (1902)
Politická strana	Svobodomyslná demokratická strana Švýcarska
Děti	Marguerite Gobat
Funkce	Member of the Swiss Council of States (1884–1890) člen Národní rady (1890–1914) Member of the Grand Council of Bern
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otcem byl protestantský kněz a synovec Samuela Gobata, jenž se jako misionář stal biskupem v Jeruzalémě. Vystudoval Basilejskou univerzitu, Bernskou univerzitu, univerzitu v Heidelbergu a Pařížskou univerzitu. V roce 1867 získal titul doktora práv právě na Heidelberské univerzitě.

Po studiích si otevřel vlastní advokátní kancelář v Bernu a současně učil francouzské občanské právo na univerzitě v Bernu. Po patnácti letech práce jako advokát se přesunul do politiky a vzdělávání. V roce 1882 byl jmenován superintendantem veřejného vzdělávání v kantonu Bern. Zastával progresivní vzdělávací filosofii a vytvořil mnoho školských reforem, zasadil se o přeměnu primárního školství a o lepší financování, které vedlo ke zlepšení vztahu žák-učitel. Podporoval výuku živých jazyků.

V roce 1882 byl zvolen do Velké rady Bernu. V letech 1884-1890 působil v Radě států Švýcarska, od roku 1890 až do své smrti zasedal v Národní radě. Patřil mezi zastánce liberálních reforem. V roce 1902 prosadil několik právních předpisů, které zavedly nástroj rozhodčího řízení do obchodních smluv. Spolupracoval s Meziparlamentní unií, kterou v roce 1889 založil William Randal Cremer (nositel Nobelovy ceny míru, 1903). Roku 1892 se stal prezidentem 4. konference Meziparlamentní unie v Bernu. Pracoval jako generální tajemník kanceláře, zasloužil se o rozvoj mírových hnutí, mezinárodní smírčí řízení a komunikaci mezi národními parlamentními orgány.

V roce 1902 obdržel Nobelovu cenu za mír společně s Éliem Ducommunem za řízení Stálého mezinárodního mírového úřadu.

Po smrti Élie Ducommuna v roce 1906 Gobat převzal vedení Mezinárodního mírového úřadu.

Gobat zemřel 16. března 1914 v Bernu, chystal se v té době vystoupit na mezinárodní konferenci, ovšem zkolaboval a za hodinu zemřel.